2019
Projekt ZLEPŠENÍ KVALITY VODY – co bude v roce 2019?
19. 6. 2019 | Autor: Maršálková Jiřina
Stav ve Velkém boleveckém rybníce je v průběhu posledních zhruba pěti let velmi stabilní – poskytuje setrvale výbornou kvalitu vody pro všechny rekreační aktivity. Úspěch projektu, který začal v roce 2006, je založen na zvládnutí živinového režimu rybníka. Sinice totiž mohou intenzivně růst jen tam, kde je živin dostatek – zejména sloučenin fosforu.
Ryby
Ve Velkém rybníce je udržována velmi řídká rybí obsádka, protože ryby dokážou poskytovat sinicím tolik potřebný fosfor. Na začátku každé sezóny je složení a zdravotní stav rybí obsádky kontrolováno pracovníky Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Průzkum v květnu 2019 ukázal, že situace je dobrá, ale postupně se prosazuje perlín, kterému se ve vodních rostlinách velmi daří. Patrně bude třeba nasadit trochu odrostlé štičí násady, aby se rovnováha v rybníce udržela. Při plavání je možné, zejména v oblasti mezi Rybárnou a ostrůvkem, narazit na hejno velkých tolstolobiků, kteří pocházejí z let 1966 a 1998.
Sportovní rybolov se na rybníce neprovozuje a v blízké budoucnosti se s ním ani nepočítá.
Vodní rostliny
Vodní rostliny jsou přirozenou součástí čistých stojatých vod, kde zároveň pomáhají udržovat čistou a průhlednou vodu, a dokonce i působí přímo proti růstu sinic. V mělkých vodách, jako je právě Velký bolevecký rybník, ale mají vodní rostliny snahu ovládnout celý rybník. Proto je nezbytné jejich přítomnost regulovat. Dá se říci, že úspěšná kontrola vodní vegetace je v současnosti klíčem k příznivé rekreační sezóně.
Ze všech možností, jak udržovat v patřičných mezích růst vodní vegetace, je pro rekreační rybník nejvhodnější mechanické sklízení rostlinné biomasy. Proto na rybníce neustále pracuje vyžínací loď Bolek. Vodní rostliny kosí žací lištou a zároveň si biomasu nakládá na palubu. Nasečený materiál Bolek vykládá na břeh, odkud se vše odváží ke kompostování a zaorávání, protože rostlinná biomasa obsahuje hodně živin. V roce 2018 bylo sklizeno asi 3250 m3 biomasy. Po rybníce na hladině plavou drobné úlomky rostlin, které unikly při kosení. Ty jsou pak sbírány podél břehů. Návštěvníci se nemusí rostlin obávat, protože nejsou žádným hygienickým rizikem.
Zajímavou – a do budoucna rizikovou otázkou jsou cizí (invazní) druhy rostlin, které se do rybníka dostávají z akvárií či skleníkových jezírek. To se týká především morovinky douškolisté (Egeria densa), která se zde bohužel už velmi dobře adaptovala a je stále početnější. Zdá se, že pokud agresivní morovinka postupně ovládne většinu plochy rybníka, bude to pro péči o celý ekosystém problém navíc.
Naléhavě žádáme, nikdy prosím žádné rostliny ani živočichy do boleveckých rybníků nevysazujte! Rizika jsou příliš velká a snadno ohrozí nejen biologickou rovnováhu v rybníce, ale třeba i přímo koupající se návštěvníky, protože může dojít i k přenosu různých parazitů.
Chemické zásahy
Jak již bylo uvedeno, sinic je možné se spolehlivě zbavit jedině tak, že se omezí dostupnost nejdůležitější živiny pro jejich růst, tedy fosforu. Přestože celý biologický systém rybníka funguje velmi dobře, je třeba množství fosforu ve vodě udržovat na nízké úrovni i s pomocí jednorázové dávky síranu hlinitého. Je to sloučenina, která se ve vodě rozpustí a změní se na hydroxioxid hlinitý. Tato sloučenina dokáže na sebe navázat sloučeniny fosforu velmi pevně, takže se už k sinicím tato živina nedostane.
Už několik let se používá malá dávka síranu hlinitého (v rozmezí 6-10 tun) na konci vegetačního období. Je to proto, že přes zimu se odumřelé zbytky vegetace pomalu rozkládají a uvolní se tedy i sloučeniny fosforu. Na jaře by se fosforu chopily zelené vláknité řasy (návštěvníci jim říkají „žabinec“), které rychle rostou a dokážou začátek koupací sezóny velmi znepříjemnit – nedá se v nich plavat a nejdou ani sklízet lodí. Při použití síranu hlinitého je fosfor uvolňovaný přes zimu průběžně vychytáván do pevné chemické vazby a zelené vláknité řasy se mohou uplatnit jen málo. Při prvním kosení se vše sklidí spolu s obrážejícími vodními rostlinami a sezóna může začít.
S dávkou síranu hlinitého se počítá i na podzim 2019. Vše je vždy sledováno laboratorním rozborem vzorků vody a také pozorováním, zda vše živé chemický zásah dobře snáší. Zatím nebyly zaznamenány negativní vlivy.
Sledování ekosystému Velkého boleveckého rybníka
Od roku 2000 probíhá od dubna do října pravidelný monitoring Velkého rybníka. Jedná se o sledování vlastností vody nad nejhlubším místem rybníka. Celkem v pěti hloubkách se měří teplota vody, hodnota pH, množství kyslíku a odebírají se vzorky, jež jsou zpracovávány v laboratoři Povodí Vltavy. Zároveň se sleduje také stav zooplanktonu a fytoplanktonu. Z nich lze usoudit, jestli se sinice nechystají k růstu, a také lze poznat, jak vypadá rybí obsádka.
V průběhu léta se sleduje růst ponořené vegetace, a to s důrazem na invazní druhy, které jsou pro další vývoj nejrizikovější. V některých letech byla věnována pozornost sedimentům – nejprve jejich množství, v posledních letech ale zejména jejich chemismu. Právě v sedimentech se totiž ukládají živiny a je důležité vědět, jak pevně jsou v něm vázány.
Hydrologická situace
V sérii suchých let se ukazuje slabá stránka celého území – nedostatek vody. Potíž je v tom, že 25% povodí Velkého rybníka zabírá zastavěné území: sídliště Bolevec, Košutka a Lochotín. Veškerá dešťová voda, která na tuto plochu spadne a nestačí se zasáknout do trávníků, je svedena do kanalizace. Je to voda ze všech střech, chodníků, silnic a parkovišť. Přitom pouze na střechy domů tu spadne za rok víc vody, než kolik je v celém Velkém boleveckém rybníce. Dešťová voda nejen že nijak nepřispěje boleveckým rybníkům, ale navíc přetěžuje kanalizaci a část této vody je se vším znečištěním tzv. odlehčena do Berounky. V Berounce je pak ohrožen život vodních organismů. Například v červenci 2018 uhynulo 3-5 tun ryb.
Nejdůležitějším klíčem k řešení nedostatku vody je tedy moudré hospodaření se srážkovou vodou, které za rok spadne kolem 500 litrů na každý metr čtvereční. Město už je ale velmi složité a radikální řešení nejsou možná. V roce 2019 vznikají dvě studie, které se otázkou hospodaření s dešťovou vodou zabývají.
Místo k odpočinku u přelivu ...
Plotice obecná a perlín ostrobřichý - generační ryby Malá štička našla úkryt mezi vodními rostlinami
odchycené při kontrolním odlovu v květnu
Bolek sklidil přes 3 000 m3 biomasy vodních rostlin Morovinka je jeden z velmi rizikových invazních
druhů rostlin
Graf kolísání hladiny vody. Ještě v zimě 2017 byla hladina na úrovni přelivu. Pak za pouhé dvě velmi
suché sezóny klesla voda o 75 cm.
Zpracoval: RNDr. Jindřich Duras, Ph.D., odborný garant projektu
