2014

Plzeň se stala dalším městem, ve kterém rozkvetly divoké letničkové záhony

18. 7. 2014 | Autor: Nižaradzeová Lucie, Ing.

Všímaví Plzeňané mohou již touto dobou obdivovat neotřelou a nespoutanou krásu letničkových záhonů z tzv. „přímého výsevu“. Jedná se o technologii, kdy se semena letniček v přesně namíchané směsi vysévají v polovině jara přímo na záhon – nesází se tedy rostliny z předpěstované sadby, jako je tomu u klasických letničkových záhonů.

Pro výsev byly zvoleny travnaté pásy a ostrůvky podél komunikací, aby krásu rostlin mohli pozorovat nejen chodci, ale potěšila i řidiče, či cestující městské hromadné dopravy, čekající na světelných křižovatkách. Před samotným výsevem bylo nutné zvolená stanoviště patřičně upravit, neboť na všech lokalitách byl původně trávník. V první fázi byl tedy aplikován herbicid a odstraněn travní drn. Na každé ze tří lokalit pak byla zkoušena jiná technologie přípravy a vylepšení půdy. Samotný výsev byl proveden na konci dubna. Použity byly tři speciálně namíchané letničkové směsi, každá s jiným barevným působením a jiným druhovým složením. Vzhledem k tomu, že letošní jaro bylo na srážky extrémně chudé, bylo třeba osivo pravidelně zalévat, aby zdárně klíčilo. V této fázi byly letničkové záhony z přímého výsevu nejchoulostivější, neboť plochy vypadaly prázdné a tak docházelo na mnoha místech k průšlapům, přejíždění ploch cyklisty, pobíhání a hrabání psů, či dokonce přejíždění auty. Po přibližně 3 týdnech začaly rostliny klíčit a růst a ve druhé polovině června nás rostliny potěšily prvními kvítky. Nyní se již na všech záhonech rozehrávají smyslné, něžné a divoké barevné variace, letničky začínají ukazovat svoji skutečnou krásu a plochy ožily desítkami druhů nadšeného hmyzu.

Takto založené letničkové záhony vycházejí cenově několikanásobně levněji než tradiční výsadby z předpěstované sadby, mají však určitá svá úskalí a nevýhody – přibližně 3 týdny trvá, než se na záhonech objeví první klíčící rostliny a záhony jsou poměrně dlouhou dobu barevně neatraktivní (6-8 týdnů) – oproti předpěstované sadbě, kdy jsou záhony krásné prakticky den po založení. Rovněž se svým charakterem nehodí všude - v historických částech měst působily by poněkud nepatřičně.

Z těchto důvodů byly pro tyto záhony vytipovány zcela netradiční místa:
  • v Bolevci u křižovatky Studentská x Plaská a u křižovatky Studentská x Kaznějovská: zde byla použita letničková směs „Modrá vlna“ kvetoucí v mnoha odstínech modré barvy
  • na Lochotíně v ul. Lidická – v blízkosti tramvajové zastávky Lidická a na křižovatce Lidická x Karlovarská: zde byla použita barevně pestrá a výškově rozmanitá směs „Pastel“
  • v historické části parku Homolka na náměstí Milady Horákové ve volných travnatých plochách: zde byla použita směs „Ohnivý paprsek“, zatím tedy navzdory svému názvu kvetoucí převážně bíle.


Až půjdete či pojedete okolo, přibrzděte své tempo, zastavte se a nechte na sebe chvíli působit radost a lehkost, která ze záhonů čiší…zlepší vám náladu…

        
 Výměna substrátu na Lidické ulici                                                   Příprava předem odplevelené půdy kultivátorem
       
Klíčící rostliny na Homolce                                                              Fáze klíčení - nejzranitelnější období záhonů
       
Pohled na záhon začátkem června                                                 Současná podoba záhonu - Lidická ulice u Bolevecké návsi
       
Současná podoba záhonu - Studentská, parčík                             Současná podoba záhonu - Lidická ulice u křižovatky
u Bolevecké návsi                                                                           s Karlovarskou
       
Současná podoba záhonu - Lidická ulice u zastávky tramvaje      Současná podoba záhonu - park Homolka
  
Město Plzeň