Obnova Lochotínského parku v Plzni

Město Plzeň na základě předložené žádosti a projektové dokumentace má přislíbené dotační prostředky na obnovu I. etapy Lochotínského parku. Jedná se zhruba o polovinu celkové rozlohy parku, a to jeho horní část od Lochotínského pavilonku k amfiteátru. Součástí obnovy bude oprava a doplnění parkových cest, zbudování rybníčků pro zachycení vody, veřejné osvětlení, přeložka sdělovacích kabelů, obnova a posun oplocení k amfiteátru, rekonstrukce hudebního pavilonku, stabilizace Chotkovy skalky a osazení nových laviček a odpadkových košů. Nejdůležitějším zásahem však bude stabilizace dřevinných porostů a trávníků.

Vegetační složka a tím i celkový kompoziční záměr parku prodělaly v průběhu času radikální změny. Zatímco na počátku, po založení parku, dominovaly vzdušné stromové aleje lemující promenádní a vycházkové cesty, které podporovaly množství volných průhledů na město, postupem času se prosadil způsob plošného zalesnění. K zahuštění porostů docházelo jednak přirozenými nálety dřevin, jednak cíleným zalesňováním podle dobových zásad, jak tomu bylo v 70. letech 19. století. Tehdy značnou část parku pokryla smrková monokultura. Velmi pravděpodobně byl tento dobový trend považován za estetický a po všech stránkách za správný. Systematická péče o dřeviny a pravidelné probírky byly pravděpodobně nad finanční možnosti tehdejšího vlastníka Měšťanského pivovaru. Smrková monokultura se zdála být značně výhodnou a poměrně bezúdržbovou. Park tak zarůstal, stromy neměly optimální prostorové podmínky pro zdárný růst, porostu chyběly kvalitní kosterní dřeviny a v neposlední řadě docházelo k vyčerpávání a degradaci půdního profilu. Ve výsledku pak Lochotínský park pokrýval porost vytáhlých, svíčkovitých, minimálně zavětvených kmenů. Nestabilita porostu se pak plně projevila r. 1940, kdy vichřice smetla většinu stromů - okolo 400 ks.
Následné pokusy o zalesnění vhodnějším, smíšeným porostem opět nepřinesly kýžený výsledek, svahy časem pokryl obdobně oslabený porost. I tento z velké části podlehl vichřici v r. 1999. Na špatné kvalitě porostu se významně podílí i nedobře vyřešené odvodnění lochotínských svahů, které se po výstavbě Karlovarské třídy ještě zhoršilo. Svahy tak jsou trvale stresovány silnou erozí, která způsobuje odplavování substrátu, už tak značně vyčerpaného. Výsledkem je dnešní nestabilní stav porostu, kdy při větším dešti a tím zatížení korun stromů, nebo sebemenším větru dochází k pádu jednotlivých stromů nebo jejich částí. Zároveň zde chybí dvě věkové kategorie dřevin, které budou postupně nahrazovat přestárlé jedince.
Aby byla zajištěna bezpečnost a stabilita porostu, jeho různorodost a dlouhověkost, dojde k odstranění podrostových náletů, dřevin odumírajících a zdravotně vážně poškozených. Nově budou vysázeny aleje podél pěších komunikací a zajímavé solitérní dřeviny. Zároveň je nutné vrátit na svahy vegetační vrstvu, tj. substrát ve vrstvě cca 10 cm a založit trávníky technologií, která zabezpečí svahy proti erozi a jejich stabilizaci.

Celý záměr obnovy Lochotínského parku byl v květnu 2007 projednáván s veřejností. Připomínky k předloženému návrhu byly zapracovány do projektu. Před zahájením stavby bude znovu projekt veřejnosti představen na veřejném projednání. Součástí bude seznámení veřejnosti s celým projektem přímo v parku, kde na otázky budou odpovídat autoři projektu a zástupci investora.

Od roku 1990 město Plzeň obnovilo Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy a Křižíkovy sady, sady Pětatřicátníků. Oblíbeným místem v centru města se po rekonstrukci stala Mlýnská strouha, která získala ocenění Park roku 2010. Přínos postupné regenerace Borského parku je patrný především v letních měsících, kdy pobytové trávníky využívá velké množství návštěvníků. Přispěla obnova cestní sítě a právě dokončovaná regenerace porostů. Ne mnoho lidí si uvědomilo, že celkovou obnovou prošlo Husovo náměstí. Mikulášské náměstí po dokončení obnovy v září 2012 umožňuje opět odpočinek na travnatém koberci, což využívají především studenti ze dvou sousedních gymnázií.
Podobnou cestou obnovy by mohl projít nyní Lochotínský park, který nyní slouží jen jako průchod do zoologické zahrady nebo do sídliště Vinice. Nabídne místa k zastavení a odpočinku.

Celkové předpokládané náklady jsou 40.000.000,- Kč. Cena vzešlá z veřejné soutěže je 29.000.000,- Kč včetně DPH. Výše dotačních prostředků na akci je 85% vysoutěžené ceny. Předpokládané náklady města na I. etapu obnovy Lochotínského parku jsou 4.350.000,- Kč.
Pokud dojde ke splnění všech podmínek a do poloviny března letošního roku bude oboustranně podepsána smlouva o přidělení dotace, bude možné práce zahájit. Dokončeny by měly být do poloviny roku 2015.

Zpracováno s použitím materiálu Drama Lochotínské (autorka Ing. Klára Cílková).

                                     

         
První studie založení parku, r. 1832 (Archiv města Plzně)               Lochotínský pavilonek a busta Kopeckého – 1910
                                                                                                          (Plzeňské historické pohledy)

Foto: Arch. Oldřich Hysek