Arboretum Sofronka jako součást SVSMP a perspektivy dalšího rozvoje

Před dvěma lety, 1. ledna 2010, se konečně podařilo po dlouhých letech začlenit Arboretum Sofronka do struktury města Plzně, konkrétně pod Správu veřejného statku města Plzně do úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství jako samostatné oddělení výzkumu a práce s veřejností.

Město Plzeň je světoznámé nejen strojírenstvím a pivovarnictvím, ale mezi lesníky, přírodovědci a lidmi se vztahem k přírodě i díky existenci objektu, který dostal název Arboretum Sofronka. 

Již více než 50 let zde, uprostřed rekreační oblasti boleveckých rybníků v Plzni – Bolevci, rostou borovice z celého světa. Objekt, rozkládající se výlučně na pozemcích města Plzně, byl ještě donedávna spravovaný rezortním lesnickým výzkumným ústavem. Po změnách ve financování výzkumných aktivit v ČR, které přišly po r. 2008, se vedení Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) rozhodlo k 31. 10. 2009 zdejší výzkumné pracoviště zrušit.

Zásluhou tehdejšího vedení města Plzně a jeho organizací (především SVSMP) se však našlo řešení: začlenění tohoto arboreta do jeho organizační struktury. Tím se podařilo zachovat unikátní objekt, který byl zpřístupněn veřejnosti a jehož pracoviště dnes slouží lesnické osvětě mimo jiné formou lesní pedagogiky a dále pak všemožnými akcemi pro plzeňskou veřejnost.


Historie a současnost

Arboretum Sofronka založil v roce 1956 Ing. Karel Kaňák, CSc. jako sbírku světového sortimentu druhů rodu Pinus (borovice). Vybral si k tomu lokalitu na severním okraji Plzně v rekreační oblasti boleveckých rybníků, na počátku rozsáhlejších lesních porostů. Jméno Sofronka bylo odvozené od tehdejší lesovny „Sofronka“ poblíž Kamenného rybníka, kde kdysi sloužil a bydlel polesný Sofron a která dnes slouží jako hájovna.

Veškerý sadební materiál byl vypěstován ve vlastní školce na Sofronce z osiva, získaného soukromou cestou – díky osobním kontaktům zakladatele arboreta – od vědeckých a výzkumných pracovníků z různých států, popřípadě výměnou s různými institucemi. Ve školce i ve výsadbách se zásadně nepoužívalo hnojení ani chemická ochrana a do výsadeb se nezasahovalo ani probírkou nebo prořezávkou. Kultury se ponechávají svému přirozenému vývoji, který je ovlivňován pouze přírodním výběrem. Důvod je prozaický: veškeré pěstební zásahy mají za úkol zvyšovat a zkvalitňovat produkci dřevní suroviny, ale to v tomto případě není cílem. Vědecké pracoviště genetiky a šlechtění lesních dřevin se na rozdíl od provozního lesnictví zabývá získáváním informací o vnitřních schopnostech a evoluci zkoumaných druhů, a to v přirozených podmínkách prostředí, tedy bez zásahů zvenčí.

Od založení arboreta do současné doby bylo na ploše cca 22 ha vysázeno 61 druhů borovic z celého světa a tato sbírka se stala jednou z největších na euroasijském kontinentu. V současné době je zde reprezentativně zastoupeno 16 druhů borovic, které se zde úspěšně adaptovaly, plodí a přirozeně se zmlazují. Dalších 21 druhů přežilo v jednom nebo několika exemplářích. Ostatní zkoušené druhy vyhynuly buď po první zimě, nebo během několika let po výsadbě.

Od počátku budování do dnešních dnů navštívilo arboretum velké množství návštěvníků od dětí z mateřských školek přes laiky, až po odborníky z celého světa a jeho význam daleko přesahuje hranice našeho státu. Proto bylo také zařazeno do mezinárodního seznamu nejvýznamnějších botanických zahrad a arboret v centrálním registru v Readingu.

Veškeré financování se zakládáním arboreta – zpočátku především oplocení a kultivace pozemků, později provozní domek, elektrická přípojka, přívod závlahové vody a vykopání studny – byly v režii tehdejších Západočeských státních lesů pod vedením ředitele Josefa Svačiny. Teprve později, počátkem 60. let, se stalo arboretum oficiálně pracovištěm výzkumného ústavu. Výdaje na provoz arboreta musely být hrazeny z výzkumných úkolů a grantů a přes veškeré snahy se nepodařilo získat zvláštní finanční prostředky, které by zajišťovaly stabilní existenci arboreta bez ohledu na možnosti výzkumu.

V době založení objektu (v r. 1956) byly pozemky arboreta státním majetkem a byly ve správě a užívání tehdejších Západočeských státních lesů. Po oficiálním vzniku pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM - Arboretum Sofronka v r. 1964) byly stavby v objektu arboreta převedeny do vlastnictví VÚLHM a v r. 1967 byla postavena v jeho režii i provozní budova se služebním bytem.

Počátkem 90. let došlo v rámci restitucí k zásadním změnám: pozemky, které byly pouze osázeny, byly vráceny do majetku města Plzně jako její historický majetek a pozemky zhodnocené (nemovitosti, školka apod.) byly převedeny na Lesy České Republiky s. p. jako nástupnickou organizaci Západočeských státních lesů. V této době vznikla myšlenka, převést na město i tyto pozemky spolu s dalším majetkem a nemovitostmi a začlenit arboretum k městským organizacím. Přestože byl zájem na této změně ze strany města i ze strany VÚLHM, tento záměr se nezdařil a jeho řešení bylo neustále odkládáno. Podařilo se to teprve v r. 2008, tedy po 15 letech. V současné době vlastní město Plzeň veškeré pozemky arboreta, avšak budovy a školka je stále ve vlastnictví VÚLHM.

Po začlenění arboreta do SVSMP bylo hlavním cílem ještě více jej zpřístupnit a otevřít veřejnosti. Dnes jsou samozřejmostí především pravidelné akce lesní pedagogiky pro plzeňské školy a školky, dále pak pokračují objednané pravidelné přednášky spojené s exkurzí pro odborné lesnické školy střední i vysoké, ale i pro laickou veřejnost, pro kterou je arboretum otevřeno každý všední den od 8,00 do 15,30 hod. V této době si mohou prohlédnout především naučnou stezku vybudovanou za finanční podpory Plzeňského kraje, která byla slavnostně otevřena 12. května 2010. (viz foto)

Opravdu masivní návštěvností se mohou pochlubit akce „rodinného typu“, pořádané ve spolupráci s Odborem sociálních služeb magistrátu města Plzně a ÚMO 1, kterých se za jediný den zúčastňuje více než 2 tisíce Plzeňanů.

Mimo uvedených aktivit jsou na území arboreta v rámci prezentace hospodaření města Plzně v lesích pravidelně konány tématicky zaměřené veřejné akce pod názvem „Den lesa“. Ty jsou pořádány ve spolupráci s dalšími lesnickými organizacemi (např. ÚHUL, LČR s. p. KŘ Plzeň, KÚ Plzeňského kraje, odbor ŽP apod.), působícími na území města Plzně. Tyto akce v arboretu a jeho okolí probíhají pravidelně již od r. 2008, kdy zde bylo prezentováno plzeňské lesnictví v rámci tzv. Evropského týdne lesů.


Perspektivy arboreta pod SVSMP

První velké investice SVSMP směřovaly do arboreta hned po jeho převzetí v r. 2010. Z rozpočtu SVSMP bylo nově zrekonstruováno zničené oplocení kolem celého objektu včetně obnovy vrat v celkové hodnotě 1 mil. Kč. Dále byl na pozemku před provozní budovou postaven stylový dřevěný altán pro akce s veřejností a programy lesní pedagogiky.

Všechny stavby v arboretu jsou ve stavu, kdy je především z hlediska bezpečnosti nezbytně nutné investovat do jejich oprav a případných rekonstrukcí. Zejména skleník a jeho zázemí jsou ve velmi špatném technickém stavu a v nejbližší době bude nutné rozhodnout o jejich kompletní rekonstrukci, případně demolici a zajištění nového zařízení. Např. stíník, související se skleníkem, se v zimě r. 2011 pod náporem sněhové pokrývky zřítil a bylo nutné jej zlikvidovat a nahradit provizorním. 

Po začlenění arboreta do struktury SVSMP se tento objekt především zpřístupnil veřejnosti. V prostoru arboreta Sofronka bylo zřízeno pracoviště pro práci s veřejností v rámci městského projektu „Lesní pedagogika pro mimoškolní vzdělávání dětí a mládeže v oblasti lesnictví a ochrany přírody“. Dále v jeho areálu vznikla naučná stezka, seznamující návštěvníky s různými taxony borovic a jejich výzkumem. Prostory v okolí budovy, zejména produkční plochy a skleník mohou sloužit pro dlouhodobé programy škol v oblasti přírodovědeckých předmětů a tématických cvičení (různé terénní práce, např. měření a zaznamenávání přírůstů dřevin, reakce dřevin na různé podmínky stanoviště, apod.).

V r. 2011 byl zpracován projekt interaktivního využití horní plochy arboreta a okolí rybníčků Vydymáček a Rozkopaný pro environmentální i lesnickou výchovu dětí a mládeže. Budou zde připraveny trasy s panely pro různé programy lesní pedagogiky, např. program výchovy k ochraně vod a mokřadů. Patrně největším lákadlem bude zoo-koutek s živou lesní zvěří, kterou bude možné pozorovat v přirozeném prostředí. Pro komplexní výchovu v lesním prostředí se počítá i s tzv. přírodními učebnami pro celodenní výukové programy. Tento záměr, na jehož financování se bude podílet ÚMO 1 a SVSMP, je již připraven a počítá se s jeho realizací v letošním roce.

Je reálný předpoklad, že vzhledem k lokalizaci arboreta v centru rekreační oblasti Boleveckých rybníků bude moci v budoucnu Sofronka zároveň sloužit pro širokou veřejnost i jako kontaktní a informační centrum.