Letničková sezóna 2011

V letošním roce rozkvetly každoročně obnovované záhony v centrálních sadech města Plzně ve zcela jiném stylu než v předchozích letech. S posledními paprsky babího léta, kdy se s námi rozzářené květy jednoletých rostlin postupně loučí, nastává vhodná doba ke zhodnocení celé letničkové sezony.

Trendem letošního letničkového roku byly smíšené záhony trvalkového charakteru, inspirované přirozenými pestrobarevnými lučními porosty. Cílem bylo pomocí různě vzrůstných a postupně nakvétajících druhů vytvořit záhony výškově rozmanité, plastické a částečně proměnlivé, vyzkoušet ve veřejném prostoru méně používané druhy rostlin a posoudit náročnost jejich údržby. Záhony byly navrhovány v barevných kombinacích tón v tónu: bílá-stříbrná-růžová-fialová-modrá a oranžová-žlutá-červená-stříbrná. Kromě klasických, notoricky známých druhů, jakými jsou šalvěj zářivá, starček přímořský, aksamitníky, nestařec, begónie či pilea, byly použity druhy méně časté: krásenka, okrasný tabák, cínie, šalvěj pomoučená, šalvěj zelená, šalvěj šarlatová, dračík, širokokalich, kraspédie, verbeny či barevné kultivary rudbékií. Sortiment rostlin byl obohacen o okrasné druhy trav – dochany, proso a zaječí ocásek a rovněž o hlíznaté dosny.

Výsadba proběhla v termínu 16.-20.5.2011 z předpěstované sadby trvalkovým způsobem (nejdříve byly rostliny na záhon rozmístěny, až poté vysazovány). Celkem bylo vysazeno 8110 ks letniček. Vysazeným rostlinám trvalo přibližně měsíc než zesílily, zapojily plochu a začaly nakvétat. Toto období bylo vizuálně nejméně zajímavé. Od druhé poloviny června však již záhony začaly postupně rozehrávat svoji barevnou přehlídku. V první polovině sezóny působily velice atraktivně dva kruhové a obdélný záhon ve Smetanových sadech, a růžovo-fialové variace v Kopeckého sadech: kruhový záhon u Zpívající fontány a obloukový záhon v jeho blízkosti. Ve druhé polovině sezóny pak prim udávaly rudbékiemi rozzářené záhony v Kopeckého sadech. Zajímavou roli zde sehrály rovněž okrasné trávy, které svou skutečnou krásu ukázaly až s prvními květenstvími.

Z použitých druhů se ve veřejném prostoru nejvíce osvědčil sporýš argentinský, cínie, dochany (zejm.červenolistý dochan klasnatý), rudbékie, kraspédie a krásenky, naopak širokokalich či šalvěj zelená ve výsadbách působily nečekaně krátkou dobu, šalvěje byly následně na přelomu července a srpna nahrazeny begóniemi. Okrasné proso vláskovité v první polovině sezóny výrazně přerůstalo ostatní druhy a v záhonu působilo rušivě.

Z hlediska péče se u smíšených záhonů nepotvrdilo výrazné snížení nákladů na údržbu. Záhony byly udržovány stejným způsobem jako klasické výsadby, díky hustému zápoji a výšce porostu (průměrně okolo 40cm) bylo v rámci naplánovaných technologických operací ušetřeno 2x odplevelení, oproti klasickým kobercovým výsadbám však byly záhony náročnější na odstraňování odkvetlých částí a suchých rostlin.

Letošní letničkovou sezonu lze závěrem shrnout následovně: zpočátku nesmělá a skromná skupinka tanečníků, se svým umem dala si na čas, postupně však nabývala sebevědomí, pestrost a neotřelou krásu, po celé léto pak týden co týden měnila kostým, získávala publikum, až s posledními letními paprsky v doprovodu suchých trav a zlatavých odstín odehrála svoji velkorysou derniéru...

Těšme se na letničkovou sezónu příštího roku, bude to opět velkolepá podívaná!