2010
Vysvětlení funkce předsignálů, výzvových signálů a preference tramvají
8. 6. 2010 | Autor: Vohradský Ondřej, Ing.
1. Tramvajový předsignál
Tramvajový předsignál je tvořen běžným čtyřbodovým tramvajovým návěstidlem („čočky“, „kuličky“), pod návěstní deskou je obdélníková tabulka umístěná na výšku, se žlutým podkladem o rozměrech 170 x 120 mm, na žlutém podkladu je písmeno „P“ černé barvy.
Předsignál návěstí signály „očekávej stůj“ a „očekávej volno“. Při návěstění signálu „očekávej stůj“ svítí bíle dvě krajní světla na návěstní desce v horní řadě (stejně jako u běžného signálu stůj). Při návěstění signálu „očekávej volno“ svítí bíle dvě prostřední světla nad sebou (jako u běžného signálu volno pro směr přímo).
Signál „očekávej stůj“ upozorňuje řidiče tramvaje, že na křižovatce musí očekávat signál stůj.
Signál „očekávej volno“ upozorňuje řidiče tramvaje, že na křižovatce může očekávat signál volno.
Funkcí předsignálu je informovat řidiče tramvaje v časovém předstihu o tom, jaký signál může očekávat v okamžiku příjezdu ke stopčáře SSZ, a tak snížit jeho nejistotu při rozhodování, zda ještě stačí projet křižovatkou na signál volno. Předsignál též informuje řidiče tramvaje v časovém předstihu o změně signálu volno na stůj, tzn. že tramvaj již nestačí dojet k SSZ v době signálu volno a že tedy má začít včas brzdit (v těchto situacích již svítí na předsignálu signál „očekávej stůj“, zatímco na křižovatce ještě svítí signál volno).
Základní, trvale návěstěný obraz na předsignálu je „očekávej stůj“. Signál „očekávej volno“ bude návěstěn pouze v době, kdy se tramvaj přihlásí na přihlašovacím kontaktu a zároveň bude moci projet od přihlašovacího místa ke stopčáře bez zastavení před signálem „stůj“.
Křižovatky s předsignály:
· Koterovská x Habrmannova
· Gerská x Studentská
připravuje se:
· Mikulášská x U Trati
2. Výzvové návěstidlo
Výzvové návěstidlo je tvořeno plastovou skříní černé barvy, na jejímž čele jsou tři skupiny sdružených svítilen LED žluté barvy, symbolicky vyznačující směry „vlevo“ ( \ ), „přímo“ ( | ) a „vpravo“ ( / ). Výzvové návěstidlo se umísťuje pod příslušné tramvajové návěstidlo.Výzvové signály se doplňují k tramvajovým signálům na těch vjezdech do světelně řízených křižovatek, kde jsou tramvajová volna pro některý směr jízdy zařazována do signálního programu pouze při nárocích tramvají (při poptávce, na výzvu), a to buď trvale, nebo jen při některém způsobu řízení (například volno tramvají je při dynamickém řízení vybíráno jen při nárocích, zatímco při řízení pevnými programy je vybíráno v každém cyklu bez závislosti na nárocích tramvají).
Výzvové návěstidlo signalizuje následující návěstní pojmy
Návěst „volno nárokováno“ pro příslušný směr jízdy (vlevo, přímo, vpravo) je tvořena příslušným žlutě svítícím proužkem výzvového signálu. Znamená, že signalizační zařízení nárok na volno přijalo a že příslušný signál volno bude zařazen do signálního plánu.
Návěst „volno nárokováno“ svítí (s výjimkou doby, kdy eventuálně bliká návěst „následuje volno“) od okamžiku přijetí prvního nároku na volno v signalizačním zařízení až do doby zrušení posledního nároku na volno.
Návěst „volno není nárokováno“ pro příslušný směr jízdy (vlevo, přímo, vpravo) je tvořena příslušným zhaslým proužkem výzvového signálu. Znamená, že signalizační zařízení nárok na volno nepřijalo a že příslušný signál volno nebude zařazen do signálního plánu.
Návěst „následuje volno“ pro příslušný směr jízdy (vlevo, přímo, vpravo) je tvořena příslušným žlutě blikajícím proužkem výzvového signálu. Znamená, že za několik sekund bude následovat rozsvícení signálu volno pro příslušný směr jízdy.
Návěst „následuje volno“ není na výzvovém signálu povinná.
Při jiných způsobech řízení než je dynamické řízení (například při řízení pevnými programy, při ručním řízení) na výzvovém návěstidle svítí trvale návěst „volno nárokováno“ bez závislosti na nárocích tramvají, aby měl řidič tramvaje informaci o tom, že volno pro jeho směr jízdy bude přiděleno.
Použití výzvových signálů v místech s kolejovým rozvětvením
Je-li návěstidlo výzvového signálu instalováno v místech s kolejovým rozvětvením, musí být použito pro všechny směry jízdy tramvají, tzn. nejen pro směr nebo směry zařazované do signálního programu pouze na výzvu tramvají, ale i pro směr nebo směry zařazované do signálního programu cyklicky (v každém cyklu řízení bez závislosti na nárocích tramvají). V tomto případě pro směr nebo směry, které jsou do signálního programu zařazovány cyklicky, na výzvovém signálu trvale svítí návěst „volno nárokováno“ bez závislosti na nárocích tramvají. Tím má řidič tramvaje jedoucí do kteréhokoliv směru jednoznačnou informaci o tom, zda signál volno pro jeho směr jízdy bude či nebude zařazen do signálního plánu.
3. Preference tramvají
Preference MHD světelnou signalizací znamená možnost přednostní volby a prodlužování signálu volno jedoucími vozidly MHD tak, aby tato vozidla mohla projet světelně řízenou křižovatkou pokud možno bez zastavení nebo alespoň s minimálním zdržením.
Dopravní řešení křižovatek může poskytovat následující způsoby řízení:
· pevné signální programy – v každém cyklu je stejné pořadí a délka fází, nezávisle na dopravní situaci v křižovatce, neumožňuje preferenci MHD. Těmito programy je vybavena každá křižovatka, používají se však spíš výjimečně.
· dynamické řízení – pořadí a délka fází reaguje na situaci v křižovatce. Podmínkou dynamického řízení je možnost detekce (zjištění) jednotlivých požadavků. U vozidel se používají indukční smyčky, u tramvají trolejové kontakty, u chodců tlačítka. U autobusů a trolejbusů MHD se připravuje detekce pomocí virtuálních kontaktů (radiosignály z předem určených míst).
Dynamické řízení bývá navrženo tak, aby umožňovalo co možná nejplynulejší průjezd tramvajové dopravy, popřípadě až tzv. absolutní preferenci tramvají. Přednost autobusů a trolejbusů nemůže být uplatněna, dokud nebudou zavedeny virtuální přihlašovací kontakty.
Absolutní preference znamená takový způsob řízení, který v běžném provozu umožní zcela plynulý průjezd na světelně řízené křižovatce bez jakéhokoliv zdržení před signálem stůj všem tramvajím (s výjimkou pouze mimořádných situací, například při současném příjezdu více tramvají za sebou, takže by při absolutním preferování všech tramvají došlo k nadměrnému prodloužení červených signálů pro auta nebo chodce). Při příjezdu více tramvají v krátkých časových odstupech za sebou umožní absolutní preference plynulý průjezd vždy první tramvaji, zatímco dalším tramvajím v pořadí pouze tehdy, když se „vejdou“ do zadaného maximálního prodloužení signálu volno (tak aby např. pro ostatní účastníky provozu nesvítila několik minut červená).
Preference tramvají světelnou signalizací je založena na následujících modifikacích průběhu řízení při nárocích tramvají:
· Prodlužování vlastní fáze: pokud v okamžiku nároku tramvaje právě probíhá vlastní fáze (s volnem pro tramvaje) a tramvaj se přihlásila v takovém okamžiku vůči právě probíhajícímu cyklu řízení, že přihlášená tramvaj ještě stačí dojet ke stopčáře v době maximálního dovoleného prodloužení volna, tato fáze se prodlouží o čas potřebný k jízdě tramvaje od přihlašovacího detektoru ke stopčáře. (Stručně řečeno - signál volno na přijíždějící tramvaj „počká“).
· Zkracování vlastní fáze a předvýběr jiné fáze: pokud v okamžiku nároku tramvaje sice právě probíhá vlastní fáze (s volnem pro tramvaje), avšak tramvaj se přihlásila v takovém okamžiku, že už nestačí dojet ke stopčáře v době maximálního dovoleného prodloužení volna, právě probíhající fáze se okamžitě ukončí a následuje výběr jiné fáze (kolizní s tramvajovou fází) tak, aby po výběru této jiné fáze mohla znovu nastat vlastní fáze s volnem pro tramvaj co možná nejdříve. Signál volno se pro přijíždějící tramvaj zkrátí proto, aby se mohl co nejdříve znovu vybrat.
· Zkracování jiné fáze: pokud v okamžiku nároku tramvaje právě probíhá jiná fáze (kolizní s tramvajovou fází), tato jiná fáze se zkrátí (nebo se ukončí její prodlužování) tak, aby vlastní fáze nastala co nejdříve. Signál volno se pro přijíždějící tramvaj „předvybere“. Toto zkracování se však uplatňuje pouze u zelených pro automobily, zatímco zadané minimální zelené pro chodce se kvůli tramvajím nezkracují.
· Změna pořadí fází: pokud v okamžiku nároku tramvaje právě probíhá jiná fáze (kolizní s tramvajovou fází), po níž by měla následovat další, jiná kolizní fáze, může při splnění podmínek zadaných v řídicí logice dojít ke změně pořadí fází tak, že přednostně nastane fáze umožňující průjezd tramvaje.
· Výběr volna tramvají vícekrát během jednoho cyklu řízení: v případě nároků tramvají a při současném splnění podmínek zadaných v řídicí logice se může stejné tramvajové volno vybrat i vícekrát v průběhu jednoho cyklu řízení (dojde k vložení speciální tramvajové fáze).
Absolutní preference tramvají je funkční např. na křižovatkách Slovanská x Sladkovského, Modřínová, Liliová, Částkova, dále Koterovská x Habrmannova a Částkova, Gerská x U Jam. Připravuje se např. na Lidické třídě, na křiž. Koterovská x Sladkovského aj.
Podmíněná preference funguje na dalších několika desítkách křižovatek na celé síti.
