Velký bolevecký rybník - projekt Biomanipulace - výsledky roku 2009 a plán prací v roce 2010

1. ÚVOD

Principem projektu je změnit stav rybníka tak, aby se při zachování jeho vysoké ekologické hodnoty výrazně zlepšila kvalita vody pro rekreaci koupáním. Jedná se o přeměnu nepříznivého stavu s dominancí plevelných ryb, bez ponořených rostlin a se sinicemi (tzv. pelagický ekosystém) na stav s vodními rostlinami, řídkou rybí obsádku s vysokým podílem dravců a s minimálním výskytem sinic (tzv. litorální ekosystém).

Realizace projektu probíhá od roku 2006 a je založena na těchto krocích:
º Regulace rybí obsádky - snížení množství nežádoucích druhů ryb (plotice, cejn, okoun, kapr) a posilování populace dravých ryb (candát, štika, sumec, bolen).
º Návrat vodních rostlin, především ponořených, a jejich cílená podpora. Rostliny jsou vysazovány a jejich růst podporován zvyšováním průhlednosti vody.
º Přímé ošetření vody a sedimentu chemickými prostředky na bázi hliníku (síran hlinitý - 2006, PAX – 2008, 2009) a na bázi železa (chlorid železnatý - 2007), s cílem odstranit z vody sinice i fosfor a pevně vyvázat většinu fosforu, který může být využíván pro růst sinic, do sedimenmtu.

2. PŘEHLED O PRŮBĚHU PROJEKTU

Rok 2010 bude pátým rokem průběhu projektu.

º 2005 – poslední rok přípravy projektu, první rok, kdy již nebyl vysazen kapr, ale zato silná násada dravců, poslední rok využívání rybníka sportovními rybáři (úspěšný odlov kapra).

º 2006 – intenzivní, především noční odlovy ryb zátahovými sítěmi, síťové odlovy ve tření a využití umělých třecích substrátů; 1x aplikace síranu hlinitého (červenec); pěstování vodních rostlin v sérii malých ohrádek, testování semenné banky v sedimentu.

º 2007 – stále intenzivní odlovy ryb stejnými prostředky jako v r. 2006, málo úspěšné testování vrší, slabší nasazení dravci; mnohonásobná aplikace nízkých dávek FeCl2 zakončená nízkou dávkou PAXu; velmi intenzivní vysazování vodních rostlin ve velké ohradě, vysazování stulíku po obvodu rybníka. Účinek realizovaných aktivit bylo možné vidět na složení sedimentu, rybí obsádce, rostlinách a při mikroskopických analýzách planktonu, ovšem vizuálně se v kvalitě vody žádný zřetelný efekt neprojevil.

º 2008 – intenzivní odlov plevelných druhů ryb ve tření s využitím elektrické omračovací lodi (odloveno 2000 kg!), ostatní způsoby odlovu ryb byly málo účinné; 3x aplikace PAXu po cca 25 t. Na jaře proběhl silný rozvoj parožnatek, které – stejně jako ostatní ponořená makrovegetace - samostatně expandovaly do celého rybníka. Dokonce vyvstala otázka regulace růstu vodní vegetace v částech rybníka intenzivně využívaných plavci, zejména v lokalitě „Pod Bílou Horou“. Tento rok byl prvním rokem zcela zřetelného zlepšení kvality vody, a to zejména na jaře (průhlednost vody až 4.5 m!). Došlo totiž zároveň k několika paralelním vlivům: k (i) přelomu ve složení rybí obsádky, (ii) explozivnímu růstu parožnatek a (iii) značnému posílení schopnosti sedimentu vázat fosfor (zásadní živinu pro růst sinic a řas).

º 2009 – početnost populace tzv. plevelných ryb byla už velmi nízká díky předchozím intenzivním odlovům a slabé úspěšnosti přirozené reprodukce, proto ani jarním elektrolovem nebyla odchycena významnější biomasa ryb (cca 50 kg). Navíc průběh sezóny příliš nepřál ani přirozené reprodukci těchto ryb. Dvě aplikace PAXu proběhly až v srpnu a září, kdy byla teprve zaznamenána nerovnováha koloběhu fosforu. Očekávaná další expanze vodních rostlin nenastala, patrně z důvodu malé dostupnosti fosforu, jenž je v bahně pevně vázán. Proto nemuselo být přikročeno ani k plánované regulaci vodních rostlin. Celý ekosystém se choval podstatně stabilněji a kvalita vody byla mnohem vyrovnanější než v roce 2008. Celkově lze konstatovat, že bylo s rezervou dosaženo všech cílů, které byly stanoveny na začátku projektu v roce 2006.

Závěr:

V roce 2008 se podařilo ekosystém rybníka po dvou letech intenzivního úsilí konečně destabilizovat, tedy vyvést z původní rovnováhy. V roce 2009 bylo úsilí zaměřeno na fixování pozitivních změn, a stabilizování nových rovnováh. Ekosystém však ještě ani po roce 2009 nelze považovat za plně stabilizovaný a přizpůsobený na nové, podstatně méně úživné podmínky. Toto přizpůsobení znamená upevňování nových vazeb uvnitř silně pozměněného systému. Rovnováhu hledají populace jednotlivých druhů ryb, růst vodních rostlin, patrně dochází k expanzi populace škeble říční. Rok 2010 je považován za pravděpodobně poslední rok výraznějších zásahů, které jsou směrovány na udržení a upevnění rovnováh navozovaných v roce 2009. Podle toho byl utvářen také plán na rok 2010.

3. NÁVRH PLÁNU NA ROK 2010

Návrh aktivit na rok 2010 se opírá o (i) mírné zásahy do rybí obsádky a (ii) neintenzivní intervenci do koloběhu fosforu aplikací PAXu. (iii) Další rozvoj vodních rostlin bude pouze monitorován, bez přímého zasahování. Hodně pozornosti bude věnováno průzkumu biocenózy i sedimentu.

Rybí obsádka bude regulována odlovem omračovací lodí na jaře, v období tření kaprovitých druhů ryb (cejn, plotice, perlín), přičemž pozornost bude zaměřena – stejně jako v roce 2009 – také na rybník Chobot. Cílem je jednak dále redukovat generační hejno nežádoucích druhů ryb a jednak – protože se zároveň jedná i o průzkum rybí obsádky – je cílem získat informace o tom, jak silné populace vstupují do roku 2010 (zjištění úspěšnosti přezimování). Vysazení poměrně silné násady dravců (štika rychlená, bolen) je zacíleno na omezení úspěšnosti přirozené reprodukce kaprovitých ryb. Sezóna bude završena standardním ichtyologickým průzkumem, který doloží mimo jiné i růstové charakteristiky hlavních druhů ryb.

Vodní rostliny budou podrobně monitorovány – intenzita jejich růstu, vývoj druhového složení ve prospěch čistomilnějších druhů. Pozornost bude věnována růstovým faktorům, především těm, které způsobily zpomalení jejich růstu. K tomu bude provedena série testů, včetně cílených analýz sedimentů. Růstové faktory pro vodní vegetaci budou zkoumány také na dalších rybnících soustavy, kde budou testovány různé způsoby regulace jejich růstu.

K chemickému ošetření, po tříletých zkušenostech v podmínkách Velkého boleveckého rybníka, je jako optimální aplikační roztok navržen opět hlinitý koagulant PAX-18. Tento koagulant nezatěžuje vodní prostředí a aplikaci lze realizovat během jediného dne, což zvyšuje účinnost aplikace a umožňuje zvolit dávku ekologicky šetrnou. Zároveň jednorázové ošetření neomezuje příliš rekreační využitelnost lokality.
Smyslem ošetření v roce 2010 je působit jako pojistka očekávaného poměrně stabilního stavu tím, že bude vyvázán další podíl fosforu do sedimentu. Zároveň je cílem napomoci tomu, aby byl koloběh fosforu výrazně o mezen i v dalším roce 2011. To je možné díky tomu, že hlinitá sraženina na dně vydrží aktivně zachycovat fosfor ještě zhruba rok po aplikaci.
Pro rok 2010 je navržena pouze jedna dávka hlinitého koagulantu PAX-18 o 25 t roztoku, což je zhruba polovina oproti roku 2009 a zhruba čtvrtina proti roku 2008. Celkem se jedná o dávku hliníku cca 3,3 g.m-3 vody a zhruba 6,25 g.m-2 plochy dna rybníka. Takovou dávku lze obecně považovat za velmi nízkou, jejíž použití je v případě Velkého boleveckého rybníka oprávněno tím, že dostatečné množství hliníku bylo již užito v předchozích letech, a tak je koloběh fosforu už dobře kontrolován. Zároveň je také rybí obsádka ve stavu, kdy nemá dramatický vliv na uvolňování fosforu pro růst řas a sinic.
Přesné načasování aplikace bude podle vývoje podmínek uvnitř ekosystému. Z dosavadních zkušeností lze očekávat vhodný termín zhruba v srpnu až začátkem září. Vše záleží na aktuálním vývoji během vegetační sezóny.
Technické provedení dopravy, veškeré manipulace a vlastní aplikace koagulantu je navrženo zcela stejné jako bylo v letech 2008 a 2009, neboť se plně osvědčilo. Veřejnost bude o aplikaci informována ve sdělovacích prostředcích.

Monitoring jakosti vody a biocenózy - Pro rok 2010 je vypracován samostatný návrh monitoringu jakosti vody a základních složek ekosystému, především planktonu (sledování vodních rostlin a rybí obsádky viz výše). Zcela nově bude podrobně zkoumána populace mlžů, která je potenciálně aplikací koagulantů ovlivnitelná. Podle orientačních pozorování se zdá, že tato populace roste, zřejmě v důsledku snížení predačního tlaku kapra. Plánován je také průzkum populace raka říčního. Tento monitoring má za cíl nejen zjišťovat bezprostřední reakci ekosystému na prováděný zásah, ale také systematicky shromažďovat údaje o vývoji podmínek v rybníce po celou vegetační sezónu.

Další navržené aktivity v bezprostřední souvislosti s řešeným projektem se týkají zejména kontaktů s veřejností a  médii.

Aktivity k realizaci v roce 2010 jsou navrženy tak, aby tvořily jeden celek. Jednotlivá navržená opatření se vzájemně podporují a vedou k cíli, tedy k vytvoření stabilního přírodě blízkého ekosystému s velmi dobrou rekreační využitelností.