Posouzení tranzitní dopravy v Plzni v souvislosti se zprovozněním obchvatu dálnice D5

26. dubna 2007 byl proveden 4-hodinový směrový průzkum dopravy v Plzni s cílem zjistit objemy vnější a tranzitní dopravy včetně vyčíslení podílu na dopravě celkové.

Jedná se o ověření a rozšíření údajů zjištěných bezprostředně po zprovoznění dálnice D5 v říjnu 2006, které byly zveřejněny v článku "Vliv otevření obchvatu dálnice D5 na intenzity dopravy v Plzni"

Rozsah dopravního průzkumu

Na vnějším kordonu (zhruba hranice zastavěné části města) byly sledovány všechny vstupy silnic I. a II. třídy + vybrané vstupy silnic III. třídy (celkem 16 silnic), uvnitř města byla další 4 stanoviště k rámcovému zjištění cílů vnější dopravy a k upřesnění tranzitních tras. Průzkum byl doplněn 3 profilovými stanovišti na sil. I/26 (na Rokycanské se sčítalo 24 hodin) a 2 profily na dálnici D5 (u Letkova a v tunelu Valík).

 Nejzajímavější výsledky průzkumu ukazují:

• Do města vjelo v celkovém součtu na všech sledovaných profilech 78 300 vozidel za 24 hodin, podíl nákladní dopravy (vozidla s celkovou hmotností nad 3,5 t) činí 12% tj. 8 900 vozidel. Z těchto nákladních vozidel je kamionů 29% tj. 2 550. Autobusů (mimo MHD) vjíždí do města přes 600 za den (0,8%). Stejný počet vozidel jako za den do města vjíždí, ho též opouští. Podíl sledovaných profilů na vnějším kordonu představuje nejméně 95% dopravního objemu.
• Ze 78 300 vozidel, která do města vjedou, činí pouze 14% tranzitní doprava, zbytek je doprava cílová. Tranzitních vozidel je za den 11 000, z toho 8 900 osobních (81%), 1 200 nákladních bez kamionů (11%) a 900 kamionů (8%). U osobních aut je podíl tranzitu nižší (13%), u nákladní dopravy vyšší (24%).
• V tranzitní osobní dopravě jsou dominantní hlavně 2 směry, a to Karlovarská – Rokycanská (téměř 600 voz./24 hodin) a Domažlická – Rokycanská (cca 500 voz./24 hod.).
• V tranzitní nákladní dopravě nepřevládá výrazně žádný směr. Nejsilnější je i nadále směr Domažlická – Rokycanská neboli průtah I/26 (218 nákladních aut za 24 hodin), ale téměř stejně významné jsou i směry Plaská – Klatovská (174 voz.), Plaská – Domažlická (172 voz.) a Plaská – Rokycanská (166 voz.). Podíl kamionů na celkovém objemu nákladní dopravy je v jednotlivých směrech různý, například v relaci Domažlická – Rokycanská činí 81%, zato na Plaské třídě (I/27) představuje pouze 45%.
• Pokud bychom u nákladních aut sledovali podíly tranzitní dopravy na jednotlivých vjezdech, nejvíce tranzitu vykazují oba vjezdy na severu města (I/20 Karlovarská a I/27 Plaská) – 28 a 33%. Domažlická a Rokycanská mají dnes podíly nižší (24 a 23%), i když ještě v roce 2004 i zde byly naměřeny podíly tranzitní nákladní dopravy kolem 35%. Je možné konstatovat, že po dokončení celého obchvatu došlo k dalšímu úbytku tranzitní nákladní dopravy ve směru západ – východ přes Plzeň. Porovnáme-li zbytkovou dopravu na průtahu (218 nákl. vozidel za 24 hodin) s intenzitami na dálnici (v tunelu Valík přes 8 000 vozidel za den), tranzit Plzní představuje dnes pouhá 3% tohoto počtu.
• Zbytková tranzitní doprava ve směru západ – východ se odehrává téměř výhradně po průtahu silnice I/26, jižní trasa (U trati – Borská – Folmavská) není tranzitní dopravou využívána.
• Zcela dominantní zdroj a cíl nákladní dopravy v Plzni představuje průmyslová oblast Borských polí. V den průzkumu zde skončilo 360 kamionů, tj. 22% ze všech, které mají v Plzni svůj cíl (oblast nezahrnuje západní část B. polí – sjezd Makro a z areálu Škoda zahrnuje pouze bránu Karlov). V pivovaru Prazdroj skončilo 160 kamionů (10%).

Co tedy z průzkumu vyplývá:

• Tranzitní doprava přes Plzeň ve směru západ – východ po dokončení celé dálnice ještě poklesla, v nákladní dopravě dnes představuje zhruba 3% objemu projíždějícího po dálnici. Obavy z přesunu nákladní dopravy do města po zavedení mýtného se nepotvrdily.
• Podíl tranzitní dopravy na vjezdech do města je v osobní dopravě 13%, v nákladní 24%. Významným zdrojem tranzitní nákladní dopravy je průmyslová oblast severně od Plzně při silnici I/27 (Třemošná, Horní Bříza, Kaznějov), v samotné Plzni pak oblast Borských polí a Škodovky, kde končí 22% kamionové dopravy.
• Není pochyb, že dálniční obchvat byl pro město spásou. Lze jen znovu konstatovat, že odvedl tranzitní dopravu i část regionální z města a absorboval veškerý nárůst dopravy posledních 3 let ve směru západ - východ. Zbytková tranzitní doprava je vzhledem k dopravním objemům na dálnici zanedbatelná.

Znázornění intenzit tranzitní dopravy na území města:

Zprávu zpracovali: ing. Ondřej Vohradský, Jiří Psůtka, ing. Vladimír Zátka a ing. Miroslav Vodička - Správa veřejného statku města Plzně