Bolevecká rybniční soustava

Nejvýznamnějšími a také nejznámějšími rybníky v majetku města Plzně jsou rybníky Bolevecké soustavy, budované od roku 1460 na Boleveckém potoce. Bolevecký potok pramení pod hřebenem Sytné a Krkavce v nadmořské výšce 400 m a jeho vodnost je nízká, pouze cca 4 l/s.

Soustavu tvoří rybníky Strženka, Šídlovský, Nováček, Třemošenský, Senecký, Košinář, Velký bolevecký a Malý bolevecký (Chobot), který je od Vekého boleveckého rybníka oddělen pouze mezihrází. Na přítocích Boleveckého potoka se nachází rybníky Kamenný, Vydymáček a Rozkopaný.

Strženka (jinak též Hádek) je nejvýše položeným rybníkem Bolevecké soustavy, obnoveným v letech 1949-50 rybářským spolkem na místě zaniklého středověkého rybníka. Nachází se na jižním okraji přírodní rezervace Petrovka, jeho výměra je 1,4 ha. Rybník je v majetku obce Chotíkov a v současnosti je využíván soukromým vlastníkem k chovu ryb.

Šídlovský rybník založený po roce 1640 má výměru 2,9 ha. Kromě Boleveckého potoka je napájen další bezejmennou vodotečí od sídliště. Rybník je využíván především k rekreaci.

Rybník Nováček byl založen jako poslední ze soustavy Boleveckých rybníků v 17. století. Dříve byl využíván, rozdělený brlením na několik částí, jako sádkový. V současnosti je jeho význam především v retenci vody a krajinotvorné funkci. Jeho výměra je 0,88 ha.

V roce 1734 byl založen Třemošenský rybník o výměře 3,26 ha. Je napájen jak Boleveckým potokem, tak i jeho bezejmenným levobřežním přítokem pramenícím v rašeliništi přírodní rezervace Kamenný rybník. Je využíván především k rekreaci.

Senecký rybník, založený ve stejném roce jako rybník Třemošenský, je hojně využívaný pro rekreaci a stejně jako ostatní rybníky soustavy má i funkci rybochovnou. Obsádky ryb jsou však vždy přizpůsobovány hlavnímu požadavku – kvalitě vody vhodné pro rekreaci. Jeho výměra je 7,42 ha.

 Košinář, založený v roce 1694 jako průtočný rybník na orné půdě, těsně sousedí s městskými sádkami. Má výměru 6,38 ha a je využíván jako rekreační a rybochovný.

Velký a Malý bolevecký rybník (Chobot) vybudované v roce 1640 mají celkovou výměru 57,5 ha a jsou nejvýznamnější lokalitou, využívanou k rekreaci v celé Bolevecké rybniční soustavě. Z tohoto důvodu je také nádrž vystavena značné antropické zátěži, jež v určité míře ovlivňuje kvalitu vody pro koupání. Plocha Velkého a Malého boleveckého rybníka je vyhlášena jako revír pro sportovní rybolov.

Na bezejmenném levobřežním přítoku Boleveckého potoka leží Kamenný rybník, jehož plocha je 5,2 ha, s rákosinami u přítoku 7,5 ha. V těsném sousedství rybníka se nachází přírodní rezervace Kamenný rybník chránící jedinečné rašeliniště a řadu chráněných druhů rostlin, které se zde vyskytují. Rašeliniště má zásadní vliv na odlišnou kvalitu vody v nádrži oproti ostatním rybníkům soustavy. Typický je vysoký obsah huminových kyselin a železa.

Vydymáček leží na bezejmenném levostranném přítoku Boleveckého potoka a byl vybudován již v 16. století, má výměru 0,6 ha. V současné době je součástí arboreta Sofronka a je oplocen.

Rozkopaný o výměře 0,42 ha, je stejně jako rybník Vydymáček součástí arboreta Sofronka. Byl obnoven před 2. světovou válkou s využitím staré středověké hráze rybníka zaniklého koncem 17. století. V současné době je jeho význam spíše retenční a krajinotvorný.