Velký Bolevecký rybník – navyšování hladiny vodou z řeky Berounky

Výpusť přečištěné vody z Berounky do Velkého boleveckého rybníka (ilustrační foto Radka ŽÁKOVÁ)

Velky Bolevecký rybník (Bolevák) je součástí rybniční soustavy na Boleveckém potoce na severním okraji Plzně. Jedná se o největší rybník soustavy a také o velmi významnou rekreační lokalitu. Vzhledem ke stáří také jedinečné technické dílo z pozdního středověku, které časově předstihlo i budování známější třeboňské rybniční soustavy.

Historie

Velký Bolevecký rybník patří mezi nejstarší dochované rybníky v Plzeňském kraji. Plán založit nedaleko vsi Bolevec soustavu rybníků vznikl ve městě Plzni již v polovině 15. století. Rybniční hospodářství totiž kvůli zvýšené poptávce po rybách coby postním pokrmu patřilo v tehdejších dobách spolu s pivovarnictvím k nejvýnosnějším odvětvím podnikání.

Město proto 17. dubna 1460 koupilo se souhlasem krále Jiřího z Poděbrad ves Volevec (nyní Bolevec). Následujícího roku byl vybudován první rybník. S největší pravděpodobností se jednalo právě o Velký bolevecký rybník. Až do konce 15. století pak probíhala intenzivní výstavba dalších rybníků, čímž vznikla celá bolevecká rybniční soustava.

Během třicetileté války byla rybniční soustava včetně Velkého boleveckého rybníka zanedbána, objekty zpustly a některé z nich zcela zanikly. Od konce 17. století však úsilím města došlo k obnově celé soustavy. V druhé polovině 18. století také město začalo rybníky místo přímé správy pronajímat. Velký bolevecký rybník tak začal záhy využívat Měšťanský pivovar (dnes Prazdroj), který zde v zimním období získával led k chlazení piva.

Od počátku 20. století je Velký bolevecký rybník obdobně jako ostatní rybníky bolevecké soustavy hojně využíván k rekreaci, zatímco jeho hospodářské využití bylo omezeno.

Současnost

Takzvaný Bolevák a ostatní rybníky jsou v současnosti využívány převážně k rekreačním účelům. Nejsou tedy hnojeny a ryby jsou přikrmovány mírně a jen v některých rybnících. Protože se do nich dostávalo jen minimální množství znečištění, voda v nich dosahovala vysoké kvality.

K výraznému zhoršení kvality vody v Boleváku došlo kolem roku 2000. Hlavním problémem byl masivní nárůst sinic, které tvoří vodní květy. Došlo až k tomu, že hygienická stanice nedoporučovala koupání v letních měsících. To byl v tak oblíbené a vyhledávané lokalitě problém, který bylo potřeba vyřešit.

V letech 2000 až 2005 probíhal intenzivní průzkum chemismu vody, planktonu, rybí osádky a sedimentů. Po vyhodnocení průzkumu byl v roce 2005 zahájen komplexní projekt na zlepšení kvality vody v Boleváku, který byl založen na třech nejdůležitějších pilířích – regulace rybí osádky, snížení koncentrace fosforu (pomocí ošetření vody a dna přípravky na bázi hliníku) a dosazení různých druhů rostlin. Projekt byl úspěšný, kvalita vody v Boleváku se výrazně zlepšila a tento výsledek a péče o kvalitu vody se stále udržují.

Pokles hladiny ve Velkém boleveckém rybníce a jeho vysychání

Dalším problémem zasahující Bolevák je postupná ztráta vody. Hladina v Boleváku má dlouhodobě klesající trend a rybník postupně vysychá, což ohrožuje jak jeho rekreační využití, tak existenci tamních rostlin a živočichů a kvalitu vody v rybníce.

V roce 2017 poklesla jeho hladina oproti normálu o 30 cm, v roce 2019 už to bylo o 100 cm. Největší pokles hladiny by zaznamenán v roce 2020, a to o 130 cm. Tehdy chybělo v rybníce až 480 000 m³ vody. Výrazně tomu nepomohl ani na srážky bohatší rok 2021. Za tuto situaci může především změna klimatu. Je méně srážek, přibývají tropické dny, část vody se vypaří a část proteče do podzemních vod.

Navyšování hladiny ve Velkém boleveckém rybníce vodou z Berounky

Z toho důvodu město Plzeň přistoupilo k řešení problému a rozhodlo se najít zdroj vody, kterým bude možno doplňovat vodu do Boleváku. Nejvhodnějším řešením dle zpracované studie bylo přivést předupravenou vodu novým potrubím z řeky Berounky.

Zásadním faktorem, při výběru vhodné varianty pro dopouštění Boleváku, byla kvalita vody. Pokud by se začala přivádět nedostatečně upravené voda, tak by rybníku hrozilo opětovné zhoršení kvality vody a nárůst sinic. Nepřicházelo tedy v úvahu, aby se vybudoval pouze jímací objekt, čerpací stanice a potrubí z řeky Berounky do Boleváku. Do systému byla zařazena také technologie na úpravu vody, která dokáže z vody odstranit zákal, část organického znečistění, mikrobiologické, hydrobiologické znečištění, a hlavně fosfor a spory račího moru (Obr. 1).

Obr. 1 Doplňování vody do Boleváku

Technologie na úpravu vody z Berounky

V letech 2019-2020 probíhaly poloprovozní testy, které měly za úkol navrhnout vhodnou technologii a ověřit účinnost budoucí úpravny vody. Muselo být a bylo prokázáno, že navržená technologie splňuje zadané požadavky pro výstupní kvalitu vody, která je vhodná pro doplňování vody do Boleváku. Úpravna vody byla navržena na maximální výkon 20 l/s, s tím, že bude v provozu pouze tehdy, když bude zachován minimální zůstatkový průtok v řece Berounce.

Jako vhodná technologie, která byla schopna splnit zadání, se prokázala keramická membránová mikrofiltrace (AMAYA). Tato technologie je velice robustní, plně automatizovaná, s nízkými nároky na obsluhu, nízkou spotřebou elektrické energie, minimální produkcí odpadních vod a zároveň dokáže bez problému z vody odstranit výše zmiňované polutanty včetně fosforu a spor račího moru. Jejím hlavním prvkem je keramický membránový filtrační element, který má velikost pórů 0,1 µm a je vyroben z oxidu hlinitého. Díky tomu má vysokou separační účinnost a zároveň dlouhou životnost (více než 20 let) (Obr. 2).

Obr. 2 Technologie na úpravu vody z Berounky

V roce 2022 byla firmou Envi-pur s.r.o. zahájena stavba této technologie včetně jímacího objektu a čerpací stanice v areálu ČOV Plzeň. Realizace trvala pouhých 6 měsíců. Provoz byl zahájen v září 2022. Výkon technologie je průměrně 15 l/s a maximálně 20 l/s. Dokáže tak doplnit do Boleváku průměrně 1200 – 1500 m³ vody za den, což odpovídá zvyšování hladiny vody o 2,8 – 3,4 mm za den. Při zahájení provozu technologie v září 2022 byl stav hladiny vody 310,87 m n.m. (metrů nad mořem) a stav hladiny vody ke konci ledna 2024 byl 311,82 m n.m. (tuto hladinu vody neměl Bolevák již od roku 2018), což odpovídá navýšení hladiny o necelý metr (normální hladina vody v Boleváku je 312,15 m.n.m.) (Obr. 3). K dosažení normálního stavu vody, tak zbývá pouhých 33 cm. Pokud tento trend zůstane, tak by se mohl Bolevák doplnit na normální hladinu v proběhu roku 2024. Po jeho doplnění bude technologie využívána na udržování stálé hladiny.

Obr. 3 Vývoj hladiny Velkého Boleveckého rybníka

Další možné využití technologie

Technologie úpravy vody z řeky Berounky by také mohla být doplněna o sorpční stupeň na aktivním uhlí a využívána jako náhradní zdroj zásobování obyvatelstva pitnou vodou v případě havárie.

 Závěr

Nejdůležitějším dlouhodobým cílem je zajištění a udržení průzračné a čisté vody ve Velkém Boleveckém rybníce. Tento úkol není jednoduchý a je potřeba komplexní péče o celou soustavu rybníků. Vybudování unikátní technologie pro doplňování vody do Boleváku firmou Envi-pur s.r.o. byl jeden z důležitých kroků, který byl nutný k tomu, abychom tento rybník nadále mohli využívat k rekreačním účelům a zároveň nebyl nabourán jeho křehký ekosystém.