Bolevecké rybníky – aktuální situace

Množství vody

Začít je třeba hydrologickou situací, tedy vývojem množství vody. Rybníky celé soustavy jsou propojeny Boleveckým potokem, proto je užitečné dívat se na ně jako na jeden celek.

Po extrémně suchém roce 2015 a 2016 se krajina v povodí Boleveckého potoka částečně vzpamatovala srážkami v zimě a na jaře roku 2017. Druhá část roku 2017 a následující dva velmi suché roky však znamenaly zásadní nedostatek vody. Nebylo možné napustit Senecký rybník vypuštěný při těžbě bahna ani Košinář po výlovu ryb ani Šídlovský rybník z velké části vypuštěný kvůli opravě hráze u přelivu. V roce 2020 sice pršelo jako v normálních letech, ale srážky proběhly převážně během vegetačního období, kdy je vegetace z větší části spotřebovala, a do rybníků nepřiteklo téměř nic. Teprve v první polovině letošního roku zapršelo dost na to, aby se doplnil Šídlovský, Třemošenský a Kamenný rybník, a dokonce i Senecký rybník a Košinář. Při doplňování vody do rybníků srážkami je třeba myslet na to, že vždycky se musí naplnit nejen objem samotného rybníka, ale také se musí doplnit zásoba podzemní vody v blízkém okolí. Rybníky a podzemní voda jsou totiž spojené nádoby. Proto také rybníky nenatékají tak rychle, jak bychom si přáli.

Největší, Bolevák, je v rybniční soustavě jako poslední a trochu vody k němu dorazilo teprve koncem letošního jara. Hladina je zde proto stále hluboko pod normálem – v červnu to bylo pořád ještě asi 1,1 m (viz graf na obrázku). Otázka, jestli je vůbec reálné, aby Bolevák natekl, případně jak vodu do rybníka přivést, je velmi naléhavá a na řešení se intenzivně pracuje. Řešení jsou možná dvě.

• Dlouhodobé a správné řešení je směrováno k zastavěné ploše povodí. Nově vybudovaná sídliště postupně zabrala celou čtvrtinu rozlohy povodí Velkého boleveckého rybníka. Všechna voda, která na sídliště naprší, je ovšem svedena do kanalizace a odvedena směrem na čistírnu odpadních vod. Stejný osud potkal i všechny prameny a pramínky, protože vadily stavařům. Bolevák tedy přišel o velkou část přítoku. Jenom na střechy domů v povodí Boleváku spadne za rok víc vody, než kolik je v rybníce. Správné řešení je tedy upřít pozornost tímto směrem. Přivést ale vodu ze sídliště někam do Boleveckého potoka, to je práce na desítky let. Zatím probíhají studie a jsou na světě první návrhy řešení malých území. My ale potřebujeme vodu v rybníce co nejdříve.
• Krátkodobé, provizorní řešení, jakási první pomoc, je přivedení vody z řeky Berounky, která teče nedaleko. Potíž je v tom, že voda z Berounky je oproti vodě Boleváku značně znečištěná. Proto se musí nejprve přečistit, aby Bolevák, nejdůležitější rekreační lokalitu v Plzni, nezničila. Je třeba z berounské vody odstranit fosfor, živinu, která by podpořila růst sinic, a také baktérie a viry, které by byly rizikem pro koupající se návštěvníky. V neposlední řadě potřebujeme z vody odstranit i zárodky račího moru, který by vyhubil raky říční v rybnících. Příprava běží naplno a čerpání by se mělo spustit na jaře příštího roku. Přestože se bude čerpat 20 l/s, bude plnění rybníka trvat velmi zhruba tři roky. Záležet bude samozřejmě na počasí a srážkách. A také na tom, kolik vody bude třeba doplnit do podzemí.

Velký bolevecký rybník - kolísání hladiny vody od posledního velmi vodného roku 2013. Je vidět, že pravidelný letní pokles způsobený výparem z hladiny byl vždycky vyrovnán zimními srážkami. To ale v sérii suchých let přestalo platit.

Roční srážkové úhrny od roku 2013. Za rok 2021 je pouze úhrn za první polovinu roku, tedy za leden až červen.

Velký bolevecký rybník 2021 – ostrůvek vyčnívá stále více než půl metru nad hladinu.

Kvalita vody

Kvalita vody je ve všech rybnících soustavy tradičně velmi dobrá. Těžko bychom hledali jiné město, které má na svém území takové bohatství. Při hospodaření na rybnících je trvale prioritou zachování dobré kvality vody pro rekreaci. Rybníky také nepřijímají žádné znečištění s odpadními vodami. Proto zde ani nemáme problém se sinicovými vodními květy a voda si drží průhlednost nad jeden metr.

Kamenný rybník má vodu hnědě zabarvenou huminovými látkami, které pocházejí z rašeliny v povodí rybníka. Díky zbarvení vody se zde účinněji pohlcují sluneční paprsky a voda je tu vždy zhruba o jeden stupeň Celsia teplejší než v rybnících ostatních. Hnědá barva brání také růstu ponořené vegetace. Podmínky pro koupání jsou v Kamenném rybníce tedy trvale výborné.

Šídlovský rybník už je na plné vodě a vrací se k setrvale dobré kvalitě vody. Občas se tu objeví slabý zákal planktonními řasami a někdy se více rozběhnou vodní rostliny. Celkově se ale jedná o cennou rekreační lokalitu, kde se dá na dobrou kvalitu vody spolehnout. Bylo by dobré, kdyby se návštěvníci nevěnovali tak usilovně krmení ryb a kačen pečivem – zvířatům kazí žaludek a navíc znečišťují vodu v rybníce.

Šídlovský rybník upuštěný v létě 2020 a po napuštění v červnu letošního roku

Třemošenský rybník je typický vodou spíše hnědé barvy. Je to jednak vlivem vody z Kamenného rybníka a jednak hnědými mikroskopickými řasami, rozsivkami. Kvalita vody je setrvale dobrá. V některých letech zde hojně rostly vodní rostliny, ale v posledních letech ustoupily rybí obsádce.

Senecký rybník byl silně zasažen během suchých let tím, že do něj prosakovalo hodně podzemní vody. Podzemní voda je velmi bohatá železem a také síranovými ionty. Navíc je velmi kyselá. Voda sice zůstala vhodná ke koupání, protože naše kůže a sliznice mají rády kyselou vodu, ale ryby tu nepřežily a rozšířily se kyselomilné vodní rostliny bublinatky. Bublinatky jsou docela vzácné – a také velmi zajímavé – jsou totiž masožravé. Obávat se jich ale musí pouze drobní planktonní živočichové, my nikoli. Letos se s naplněním rybníka vrací chemismus vody postupně k normálu.

Senecký rybník – Nahoře: v létě 2020, kdy chybělo asi 1,5 metru vody – typická zelená barva po změně chemismu podzemními vodami.
Dole: 2021, kdy chybí k přelivu pouhých 20 cm – barva vody se vrací k normálu.

Senecký rybník – bublinatky. Krásné žluté květy jsou nápadné. Méně nápadné jsou drobné měchýřky na listech – jsou to pasti na planktonní živočichy.

Košinář během nízkého stavu vody zarostla vegetace, zejména orobinec. Teď po napuštění bude třeba pobřežní rostlinstvo zahnat zase zpět. Košinář není ke koupání využíván.

Velký bolevecký rybník má výbornou kvalitu vody od roku 2008, kdy se projevily výsledky speciálně zaměřeného projektu na zlepšení jakosti vody. Je zde ovšem třeba držet rovnováhu mezi rybami, průhledností vody a růstem ponořených rostlin. Biomasu vodní vegetace je třeba systematicky sklízet – od roku 2013 na tom pracuje speciální vyžínací loď Bolek. Ročně se sklidí kolem 3000 m3 biomasy. V letošním roce došlo ke změně druhového složení vodního rostlinstva, takže do července Bolek víceméně nemusel pracovat. Růžkatec – v současnosti hlavní druh – se už ovšem dere ode dna k hladině a sklízení začne nanovo. Pro plavce je bez rostlin sice spousta prostoru, ale průhlednost vody není tak vysoká, jak jsme byli všichni zvyklí v minulých letech. Vodní rostliny totiž průhlednost účinně zvyšují. Kvalita vody ovšem odpovídá požadavkům na vodu ke koupání s velikou rezervou. Průhlednost vody se navíc ještě bude zlepšovat.
Při procházení kolem Boleváku si můžeme všimnout rezatě červeného zbarvení písku. To je způsobeno železem, které se sem dostává s prosakující podzemní vodou.

Zpracoval: RNDr. Jindřich Duras, Ph.D., odborný garant projektu