Svítit či nesvítit? Jak působí světlo na noční hmyz a jak jej ovlivňuje, zjišťovali účastníci akce na Sofronce

Ke světlelné pasti přilétaly během večera různé druhy hmyzu. Účastníci si je prohlíželi, fotili i kreslili.(foto Radka ŽÁKOVÁ)

Téměř třicet dospělých i dětí se ve čtvrtek 5. září večer zúčastnilo akce v arboretu Sofronka. U světelných lapačů se seznamovali s jednotlivými druhy nočních motýlů, brouků a dalšího hmyzu pod dohledem entomologa ze Západočeského muzea v Plzni Jana Waltera. Cílem akce bylo seznámit příchozí s nočním hmyzem, hlavně pak s motýly a ukázat, jak reagují na světlo instalované do noční přírody člověkem.

Na Sofronce probíhají různé akce přispívající k informování veřejnosti o životě v lese. „Lákání, chytání a určování nočních motýlů proběhlo na Sofronce vůbec poprvé. Osvětu v oblasti chování nočního hmyzu pokládám za důležitou. Lidé žijící ve městě si často neuvědomují, jak svícením u sebe doba ale i veřejným osvětlením zasahujeme do života nočního hmyzu. Jeho počty se snižují alarmujícím způsobem, a právě aktivity člověka, jako jsou noční svícení či zmenšování zelených ploch stojí za úbytkem hmyzu. Přitom tahle drobná havěť, která nás mnohdy nepříjemně obtěžuje, je na počátku našeho suchozemského potravního řetězce podobně jako plankton v moři,“ říká náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Zatímco mnohdy nápadní denní motýli nás v přírodě často zaujmou, ti noční jen málokoho. Přitom jde často o krásné motýly, které najdete i v parku. „Chceme je lidem ukázat, aby k nim byli ohleduplnější. Vysvětlit jim, že svícení v parcích či lesoparcích je lepší někdy oželet. A také, že omezení světelného smogu není jen požadavkem astronomů, ale má vliv na kvalitu lidského spánku a množství nočního hmyzu i ptáků,“ vysvětluje vedoucí oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku Správy veřejného statku města Plzně Martina Kováříková.

Jan Walter popisuje jednotlivé druhy nočního hmyzu, které přilétly.(foto Radka ŽÁKOVÁ)

„Území arboreta Sofronka a jeho okolí je co se týče biotopů dost různorodé, proto byla škála nočního hmyzu, který jsme mohli vidět, poměrně široká. Přilétly sem nejen noční motýli, ale i invazivní slunéčka východní nebo zavíječ zimostrázový, ale i ploštice, lumci, zlatooočka nebo sršeň obecná. Celkem se návštěvníci mohli za krátkou dobu seznámit se třiceti druhy nočních motýlů. Za všechny jmenujme například osenici  šťoíkovou, blýáskavku mramorovanou, lišejníkovce půvabného nebo zejkovce lipového. Někteří z nich létali již za soumraku, jiné přilétli až za tmy. Pro takováto pozorování nočního hmyzu je Sofronka velice vhodnou lokalitou, a tak doufám, že se sem opět vrátíme,“ dodal entomolog Jan Walter ze Západočeského muzea, který se věnuje studiu nočního hmyzu.

Účastníci se Jana Waltera ptali mimo jiné na to, jak hmyz přezimuje nebo jak přečkává déšť a zimu. „Bylo vidět, že akce lidi zaujala. Někteří by přišli i s dětmi, kdyby druhý den ráno nemusely do školy. Teď jsme termín zvolili dle možností organizátorů, další termín přizpůsobíme i pro účast dětí,“ slibuje Martina Kováříková.

 K jednomu z lapačů dolétl krásný noční motýl žlutokřídlec šťovíkový. Vpravo nahoře invazivní slunéčko čtrnáctiskvrnné.  (foto Radka ŽÁKOVÁ)