Otevírací doba v Arboretu Sofronka je od dubna pro veřejnost rozšířena

 Nově bude plzeňské Arboretum Sofronka přístupné od dubna do října. Každé pondělí je otevírací doba prodloužena až do 17:30 a otevřeno bude i každou první neděli v měsíci od 10 do 16 hodin. V rámci nedělních návštěvních dnů je možné absolvovat prohlídku arboreta s výkladem (14:00 až 15:30) nejen o zdejší sbírce borovic, ale i o včelařství a obecně o přírodě. Součástí exkurze bude i krmení daňků a prohlídka horní plochy arboreta, využívané k environmentální výchově a k lesní pedagogice.

„Jsem rád, že má Plzeň ve své správě tak významné arboretum, jakým Sofronka je. Myslím, že by ho měl navštívit každý, kdo se zajímá o přírodu. Mám radost z toho, jaké unikáty v rámci České republiky i Evropy a v jakém počtu tady rostou. Právem je arboretum na mezinárodním seznamu nejvýznamnějších botanických zahrad a arboret,“ řekl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.

„Za dobu existence zde bylo vysazeno a otestováno na 70 druhů borovic. Ne všechny však na Sofronce přežily. V současné době jich zde roste kolem 40, navíc 15 mezidruhových kříženců. Díky tomu patří tato borová sbírka k největším na euroasijském kontinentu. Mnohé druhy jsou zde totiž zastoupeny až ve stovkách proveniencí, tedy vzorků různého místa původu. Nejvíce zastoupená je zde pro nás nejběžnější borovice lesní, která tu roste v 256 proveniencích, od Skotska až po Dálný Východ,“ vysvětlil emeritní vedoucí Jan Kaňák.

„Chceme umožnit zájemcům prohlídky i v pozdních odpoledních hodinách a o víkendech, proto bude od dubna do října každé první pondělí v měsíci otevírací doba prodloužena do 17.30 hodin, a navíc bude od 10 do 16 hodin otevřeno každou první neděli v měsíci. To zde začne vždy ve 14 hodin asi jedenapůlhodinová komentovaná prohlídka arboreta, a to nejen borovic, ale i naučné stezky o včelách a včelařství, nebo areálu pro lesní pedagogiku se zookoutkem s daňky. Zájemci si budou moci prohlédnout porosty s exotickými druhy borovic i sami. Mohou přitom využít zcela novou publikaci Jana Kaňáka a Jitky Rauchové o borovicích s názvem Sbírka světového sortimentu druhů rodu Pinus, která je v Sofronce zájemcům k dispozici,“ popsala vedoucí oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku SVSMP Martina Kováříková. Od úterý do pátku je Sofronka otevřená od 9 do 16 hodin.

Otevírací doba Arboreta Sofronka v Plzni: duben – říjen 2023

Pondělí           9-17:30
Úterý               9-16
Středa             9-16
Čtvrtek             9-16
Pátek               9-16
Sobota            zavřeno
Neděle            10-16 (vždy jen první neděle v měsíci, od 14 hodin možná účast na komentované prohlídce)

Mimo uvedenou dobu je možné si domluvit individuální návštěvu Arboreta Sofronka nebo odbornou exkurzi na tel. čísle: 725 349 311.

O Arboretu Sofronka

Arboretum založil Karel Kaňák v roce 1956 jako pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství poté, co byl Československou akademií zemědělských věd vypsán úkol Šlechtění borovice. Protože dosavadní pokusné plochy a objekty nestačily k serióznímu řešení tohoto úkolu, rozhodl se založit sbírku světového sortimentu druhu rodu Pinus v lokalitě Sofronka v Plzni – Bolevci. Vedení arboreta v roce 1989 převzal jeho syn Jan Kaňák, který jej vedl až do roku 2021. V roce 2010 Sofronku převzalo od výzkumného ústavu město Plzeň a pracuje zde Oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP), která se za město o arboretum stará. Od založení bylo do současné doby na ploše cca 22 hektarů v Arboretu Sofronka vysázeno 70 druhů borovic z celého světa a tato sbírka se stala jednou z největších na euroasijském kontinentu. V současné době je reprezentativně zastoupeno 16 druhů borovic, které se zde úspěšně adaptovaly, plodí a přirozeně se zmlazují, tedy obnovují pod mateřským porostem. Dalších 24 druhů přežilo v jednom nebo několika exemplářích, ostatní zkoušené druhy vyhynuly buď po první zimě nebo během několika let. Jedinečnost arboreta ovšem nespočívá jen v samotném počtu druhů, které zde rostou, ale v několika desítkách až stovkách zeměpisných odchylek a variant (tzv. proveniencí) některých druhů, jejichž zástupci zde rostou. Díky tomu lze studovat proměnlivost borovic v rámci jednoho druhu vlivem různých stanovišť v odlišných zeměpisných oblastech. Arboretum mimo jiné spolupracovalo na zakládání semenných sadů nejen pro účely semenářství, ale i pro záchranu a zachování genofondu ohrožených regionálních populací borovice lesní, modřínu opadavého, smrku ztepilého, lípy srdčité či jeřábu břeku. Podílelo se také na řešení ekologické katastrofy v Krušných horách a problematice lesů v imisních oblastech. Od roku 1962 je v areálu arboreta meteorologická stanice, která byla od roku 1969 začleněna do základní klimatologické sítě Hydrometeorologického ústavu pod názvem Plzeň-Bolevec.