Zajímavé dřeviny v Plzni a blízkém okolí

Na území města Plzně se nachází mnoho zajímavých dřevin (stromů, keřů, popínavých dřevin), které jsou výjimečné svojí vzácností, neobvyklostí, vzrůstem, místem původu a podobně. Tento článek má za cíl seznámit čtenáře především s druhově zajímavými dřevinami.

Abies - jedle

Ve městě můžeme najít různé cizokrajné zástupce tohoto rodu. Nejčastěji je používaná jedle ojíněná nebo-li stejnobarvá (Abies concolor). Vzrostlé stromy tohoto druhu rostou například na náměstí Milady Horákové, v lesoparku Homolka nebo v Lobezském parku. Jsou zastoupeny i v Borském parku, často jsou vysazeny v sídlišti Severního předměstí. Městské prostředí dobře snáší jedle kavkazská (A. nordmanniana). Výjimečně zdravý a vitální jedinec tohoto druhu roste před Muzeem Škoda Plzeň v Korandově ulici. Velký plodící strom je také na náměstí TGM[R1] mezi bankou a gymnáziem.

Acer – javory

Vedle nejznámějšího javoru mléče a klenu se v Plzni vyskytují další druhy javorů. Jedním z nich je např. javor babyka. S tímto stromem se můžeme setkat v Borském parku u parkoviště před věznicí. V současné době se často vysazuje odrůda ´Elsrijk´s menší a užší korunou (mladá oboustranná alej na Doudlevecká tř., dosadby v Chválenické ul.). Dále je v Plzni velice častý javor jasanolistý, který má členěné listy podobně jako jasan. Vzhledem ke svojí široké rozklesávající se koruně však není příliš vhodný do městské zástavby. Existuje odrůda ´Variegatum´s bíle panašovanými listy (jeden starší strom u zastávky trolejbusu na Masarykově tř. u ul Družby). Nejčastější malokoruná odrůda javoru mléče je Acer platanoides ´Globosum´. Menší stromky této odrůdy s kulovitou až deštníkovitou korunou tvoří aleje na Francouzské ul. dále rostou u rozhlasu na náměstí Míru a na mnoha dalších místech. Naopak javor mléč s úzkou sloupovitou korunou (odrůda ´Columnare´) je vysazen např. v ulici kardinála Berana. Červenolistý javor mléč (odrůda ´Fassen´s Black´) roste v parku na náměstí českých bratří, starší výsadby javoru mléče s bronzově zbarvenými (odrůda ‚Schwedlerii´) jsou časté v uličních stromořadích kolem Velké Hvězdy. Novější odrůda javoru mléče s červenohnědými listy (´Deborah´) je použita ve Folmavské ulici na Borských polích. Velice efektní je javor s bílým lemem listů (Acer platanoides ´Drumondii´). Nalezneme jej např. na parkovišti u Delvity v Papírenské ulici nebo v Zadních Skrňanench ve Vojanově ulici. Javor stříbrný (Acer sacharinum) roste v Plachého ulici před domem č., nedávno bylo vysazeno několik jedinců u Pennymarketu v Částkově ulici a řada mladých stromků podél odvodňovacího příkopu u kostela sv. Jiří v Doubravce. Zajímavý je také javor francouzský (A. monspessulanum). Jedinný známý plodný exemplář v Plzni roste ve vnitrobloku Hudební x Družstevní ulice. Velice zvláštní je řada javorů ve Štruncových sadech mezi Domem dětí a Městským stadionem. Odborníci se domnívají, že by to mohl být javor kapadocký (A. cappadocicum). Jeden exemplář tohoto druhu je začleněn do aleje v Lochotínské ulici proti zahradnictví Fišer. Bohatý výčet plzeňských javorů by mohl zakončit atraktivní kultivar červeného javoru (A.rubrum ´Red Sunset´), který velice výrazně barví na podzim listy do červena. Několik mladých exemplářů této odrůdy bylo vysazeno v Budilově ulici.

Aesculus – jírovce

Růžovokvětý jírovec pleťový (Aesculus x carnea) můžeme nalézt na náměstí TGM. Dále byla vysázena nová alej v Pivovarské ulici na Libušíně nebo před bazén na Slovanech. V současné době se často používá neplodící odrůda jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum ´Baumannii´), skupinka mladých stromů roste vedle Božkovské likérky u konečné trolejbusu linky č. 12 v Božkově.

Ailanthus – pajasan

Pajasan žlaznatý (Ailanthus altissima) pochází z Číny. Ve městech často zplaňuje. Rychlerostoucí strom se složenými listy, plody-shluky šustících křídlatých nažek vytrvávají na stromech přes zimu. V Plzni lemují řady pajasanů náměstí TGM a tvoří alej podél vojenské nemocnice na Borech.

 Alnus – olše

Velice zvláštní sloupovité olše (Alnus incana cv.) neznámého původu rostou ve spodní části Borského parku. Další zajímavá stříhanolistá olše (Alnus glutinosa ´Laciniata´) roste v Pytlíkově sadu nad přehradou České údolí.

Amelanchier – muchovník

Tento zajímaví keř až malý stromek potěší velice brzo zjara bílými květy. Dva keřovité exempláře jsou v parku na náměstí Českých bratří, řada kmenných muchovníků lemuje příchodovou cestu ke společenskému sálu vodárny na Malostarnské ulici.

Betula – břízy

Dekorativní bříza papírová (Betula papyrifera) se zářivě bílým kmenem roste na náměstí Českých bratří. Se smutečními převislými břízami (Betula pendula ´Tristis´, Yangii´) se můžeme setkat především na plzeňských hřbitovech. Dva jedinci byly nedávno vysazeny vedle památníku Rumburské vzpoury před Benešovou školou na Doudlevecké třídě. V Plzni můžeme v Borském parku nalézt i stříhanolistou břízu (Betula pendula ´Laciniata´).

Buddleja – komule

Okrasné nápadně kvetoucí keře. Oba nejčastěji používané druhy (B. alternifolia a B. davidii) můžeme nalézt na náměstí Českých bratří.

Buxus – zimostráz

Malý stálezelený keřík často používaný pro tvarované nízké živé plůtky a ornamenty. V Plzni byl použit k pomníku „Díky Ameriko“ na Americké třídě.

Carpinus – habr

Štíhle rostoucí habr (Carpinus betulus ´Fastigiata´) byl vysazen na Zábělské třídě proti záchranné stanici ptactva. Tři dobře prosperující jedinci rostou na náměstí Českých bratří.

Castanea – kaštanovník

Plody jedlého kaštanovníku sice v Plzni dozrávají jen velice zřídka, ale zimu zde tato jihoevropská dřevina vydrží. Je zajímavá svými tuhými pilovitými listy a zeleným ježkům podobným plodům. Můžeme se s ní setkat například na Slovanech u polikliniky na Francouzské třídě, u bazénu[R2] nebo vedle Tyršova mostu.

Catalpa – katalpa

S těmito exoticky vypadajícími stromy s velkými listy a charakteristickými doutníkovitými plody se v Plzni setkáváme velice často. Na začátku 20. století byly katalpy vysazeny v některých ulicích (Hruškova, Čermákova, Kozinova, Bolevecká, Pod Záhorskem), v sadech 5. května a jinde. Velká katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) se zachovala U zvonu. Zajímavá katalpa nádherná (Catalpa speciosa) roste [R3] mezi Besedou a konzervatoří v Kopeckého sadech. Zakrslý nekvetoucí kultivar katalpy (C.bignonioides ´Nana´) s malou kulovitou korunkou byl použit u fontány na Chodském náměstí. Katalpy se zlatožlutými, později žlutozelenými listy (Catalpa bignonioides ´Aurea´) můžeme najít na Husově třídě před ČNB.

Cedrus – cedr

Jehličnaté neopadavé stromy podobné modřínům. Teplomilné dřeviny pocházející ze Středomoří. V Plzni se kupodivu daří několika vzrostlým jedincům většinou v soukromých zahradách. Největší strom (Cedrus deodara) viditelný z ulice roste v jedné soukromé zahradě v ulici Na příčce v Božkově.

Cornus – dřín

Dřín obecný (Cornus mas) je domácí poměrně vzácný keř až menší stromek. Červené plody – peckovice se dají konzumovat jako ovoce. Kvete velice brzy na jaře před olistěním malými žlutými kvítky. V Plzni roste několik exemplářů ve Štruncových sadech za Střediskem volného času dětí a mládeže. Jeden velký keř roste u Tyršova mostu.

Corylus – líska

Kromě keřovitých druhů se jako okrasný strom používá stromovitý druh líska turecká (Corylus colurna). Mimořádně velký a zdravý exemplář roste v zahradě za Úřadem městského obvodu Plzeň 3. Aleje tvořené tureckými lískami jsou v Plzenecké a Habrové ulici. Bizardně pokroucené větve a zkadeřené listy má kultivar lísky obecné Corylus avellana ´Contorta´. Pěkný exemplář roste u zastávky trolejbusu ve Skupově ulici.

Cotinus – ruj

Zajímavé keře s kulatými listy, obsahujícími vonné silice. Semena opatřená dlouhou ochmýřenou stopkou. Shluky semen vytváří jakoby vlasy, odtud název jednoho druhu ruj vlasatá (Cotinus coggigria). Červenolistou odrůdu ´Royal Purple´můžeme nalézt ve zvýšeném záhonu před Hlavním nádražím.

Crataegus – hloh

V Plzni dožívá mnoho starých plnokvětých hlohů (Crataegus leavigata ´Paul´s Scarlet), například v Borském parku nebo v ulicích Východního předměstí. Místo nich se často vysazují jiné druhy hlohů, např. hloh kožolistý (C. x lavallei ´Carrierei´) ve Vrchlického ulici, hloh slivoňolistý (C. x prunifolia) v Jugoslávské ulici nebo sloupovitý hloh (C. monogina ´Stricta´).

Cryptomeria – kryptomerie

Strom pocházející z Japonska. V Plzni se vyjímečně vyskytuje v soukromých zahradách. Pěkný exemplář (Cryptomeria japonica) stojí vedle jedné chaty u Seneckého rybníka, dále potom v Lobzích v ulici Nad Úslavou a ve Hřbitovní ulici.

Eleagnus – hlošina

Hlošina je keř až strom s podlouhlými stříbřitými lístky a omamně vonnými žlutými kvítky. Mimořádně vzrostlý exemplář hlošiny úzkolisté zvané „česká oliva“ (E. angustifolia) roste v Plzni na náměstí TGM mezi bankou a gymnáziem.

Euonymus – brslen

Vedle domácích druhů brslenů (brslen evropský – Euonymus europeus), který roste společně s trnkou a šípkem na mezích kolem Plzně se často používá ve městě půdopokryvný stálezelený brslen Fortuneův (E.fortunei). Můžeme ho spatřit například pod stromy na Americké třídě vedle domu Inwest nebo v Budilově ulici.

Fagus – buk

Ze zajímavých odrůd buku lesního bych zmínil převislý kultivar (Fagus sylvatica ´Pendula´) na rohu ulice U školky a Nepomucké třídy. Nově byl vysazen u podchodu v Přeštické ulici nebo na náměstí Českých bratří. Červenolistý převislý kultivar (F.s. ´Purple Fontain´) byl vysazen ve Chvojkových lomech na Slovanech. Zlatavý sloupovitý buk (F.s. ´Dawyck Gold´) roste na náměstí Českých bratří. Velké červenolisté buky (F.s. ´Atropunicea´) můžeme obdivovat například v Borském parku, Papírenském parku, v soukromé zahradě v Zelenohorské ulici, nebo v Lochotínském parku.

Fraxinus – jasan

Vedle bujně rostoucích odrůd jasanů např. cv. ´Westhof Glorie´ v ulici u Vekého rybníka byly použity uzkokorunné jasany (F.e. ´Atlas´) na Koterovské třídě. Existuje i převislý jasan (F.e. ´Pendula´), ten můžeme najít např. na Mikulášském hřbitově nebo před Fodermayerovým ústavem na Zborovské tř. Menší jasany s kulovitou korunou (F.e.´Globosum´) tvoří uliční stromořadí například v ul. kpt.Jaroše. Velice dekorativní je jasan úzkolistý (F. angustifolia ´Raywood´), u kterého velice intenzivně barví na podzim listy do šarlatova. Byl vysazen pod Plzeňkou, v Nerudově ulici nebo na Zábělské tř. u požární nádrže. Další zajímavý jasan (F.e. ´Jaspidea´) se žlutými letorosty byl vysazen v Šeříkově ulici

Ginkgo – jinan

Legendární tajemný „jakolistnáč“ zná snad každý. V Plzni můžeme nalézt několik vzrostlých exemplářů např. v Mlýnské strouze pod Vodárenskou věží, před základní školou na Jiráskově náměstí, v soukromé zahradě v Mánesově ulici, v zahradě hotelu CD Diplomat, před Křimickým zámkem (jediná známá samice), v soukromé zahradě v ulici U vlečky v Doudlevcích, ve vnitrobloku Zahradní - Hradišťská ulice. Bylo vysazeno i několik mladých jedinců, například na tramvajový nástupní ostrůvek v Sirkové ulici, na Karlovarské tř. (u nákupního střediska Družba a u Foniatrie) nebo v Libušině ulici.

Gleditsia – dřezovec

Dřezovec trojtrnný (G .triacanthos) je atraktivní, akáciím podobná dřevina pocházející ze Severní Ameriky, zajímavá složenými listy a nápadnými hnědými pokroucenými lusky. Často se na větvích, ale i kmeni vyskytují silné trojice trnů. V Plzni máme republikovou zvláštnost, dřezovcovou alej v Ruské ulici. Bohužel je nutné na této lokalitě u stromů redukovat koruny pomocí hlavového řezu. Jeden soliterní dospělý strom je v parčíku u konečné trolejbusu v Božkově, dále před vstupem do Fakultní nemocnice na Borech, na náměstí Míru. Nově byly dřezovce použity v Puškinově ulici, dva exempláře rostou před stavební průmyslovkou na Chodském náměstí. Existuje beztrnná odrůda ´Moraine´, která byla vysazena vedle mostu Milenia u Hlavního nádraží. Velice nápadná je žlutolistá forma ´Sunburst´, tyto stromy se vyskytují podél Rokycanské třídy před Intersparem. Byly dovezeny z Moldavských školek.

Hamamelis – vilín

Jsou to opadavé keře připomínající lísku obecnou. Zvláštní je u těchto dřevin především „zimní kvetení“. Některé druhy rozkvétají v listopadu. Vilín měkký (H. mollis) kvete v únoru. V Plzni je skupinka těchto vzácných a velice zvláštních keřů v parku na Homolce za objektem bývalých WC.

Hedera – břečťan

Vždyzelené šplhavé keře s příčepivými kořeny. U nás rostoucí druh břečťan popínavý (Hedera helix) kvete na podzim. Je to jedna z posledních pastev včel. Zajímavé je, že listy mladých rostlin jsou laločnaté, kdežto u dospělých kvetoucích výhonů jsou celokrajné. Ve městě se často používá jako půdopokryvná dřevina (okružní sady), ale jsou známé i staré exemláře tvořící souvislé vysoké stěny na fasádách domů (např. Vinohradská ulice u železniční vlečky, Pražská ulice u Masných krámů).

Hydrangea – hortenzie

Hortenzie jsou většinou známé jako byliny s okrasným květem, ale existují i dřevité popínavé hortenzie, jednou z nich je hortenzie popínavá (H. petiolaris), která roste u domu Hudebniny Houdek v Divadelní ulici.

Hypericum – třezalka

Opět rostlina známá spíše jako bylina. Dřevité třezalky (H. calycinum) se používají jako půdokryvné dřeviny. V Plzni například na Americké tř. pod platany nebo za Českou národní bankou.

Ilex – cesmína

Stálezelené dřeviny s kožovitými listy na okraji často zvlněné, trnitě zubaté, plody červené peckovičky. Několik exemplářů cesmíny ostrolisté (I.aquifolium) roste na Mikulášském hřbitově.

Juglans – ořešák

Vedle užitkově pěstovaného ořešáku královského (Juglans regia) roste v Plzni několik exemplářů zástupců jiných druhů. V Pallově ulici roste pěkný jedinec ořešáku popelavého (J. cinerea). Tento strom se vyskytuje i ve stráni pod Zborovskou třídou. Další druh rodu Juglans, se kterým se můžeme setkat v Plzni je ořešák černý (J. nigra). Velký strom roste v Mírové ulici u tenisových kurtů.

Liriodendron – liliovník

Vzácný strom liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) s listy ve tvaru liry a nápadnými velkými květy „tulipánovitého“ vzhledu se vyskytuje v Plzni a okolí na několika místech. Asi nejznámější jedinec roste nedaleko Plzně v zahradě zámku Kozel u jízdárny. Ve městě jej můžeme nalézt v parku na náměstí Míru, v Doubravce před domem v Lazaretní ulici č.27 nebo pod Feronou na Bílé Hoře. V poslední době bylo vysazeno několik mladých jedinců, např. v Šafaříkových sadech pod velkou fontánou nebo u hotelu Continental. Jeden sloupovitý liliovník (L. t. ´Fastigiata´) byl v nedávné době vysazen u budovy ZČE v Guldenerově ulici a druhý v ulici Otýlie Beníškové. Na podzim roku 2004 byl v Luftově zahradě vysazen liliovník s panašovanými listy.

Magnolia – šácholan

Šácholany jsou dřeviny s velkými plstnatými pupeny. V okrasném zahradnictví se často používají nápadně kvetoucí druhy např. šácholan Soulangeův (M. x soulangiana). Dva exempláře tohoto druhu rostou u budovy nádraží Jižní předměstí. Menší jedinec se svými květy prozradí brzy zjara na náměstí TGM. Mnoho pěkných stromků je vidět v soukromých zahradách především ve vilových čtvrtích starého Lochotína nebo v okolí Velké Hvězdy.

Malus – jabloň

Jabloně se pěstují nejen jako hospodářské produkční dřeviny, ale používá se i mnoho okrasných druhů a odrůd. Jedna z nejznámějších a nejdéle pěstovaných je jabloň purpurová (M.purpurea). V Plzni jsme objevili několik velice pěkných a starých jedinců. Dva stromy stojí v zahradě domu Olšová 2-4. Nápadný je jedinec vyklánějící se ze zahrady na rohu ulic Mírová a Žižkova na Borech. V poslední době nabízí školkařské firmy mnoho nových odrůd okrasných jabloní. Postupně se zkouší některé z nich, např. v Kreuzmannově ulici byly vysazeny jabloně různých odrůd (´Golden Harden´, ´Everest´).

Metasequoia – metasekvoje

Monotypický rod zastupuje jediný recentní druh metasekvoji tisovcovitou (M.glyptostroboides). Opadavý jehličnan byl objeven v Číně jako nový druh teprve v roce 1944. V Plzni byly v roce 1998 vysazeny pokusně dva exempláře. Jeden do Lobezského parku u jezírka a druhý do Luftovy zahrady. Oba stromy dobře prosperují.

Morus – morušovníku

V Plzni je známo několik exemplářů morušovníků bílého. Většinou byl vysazován ve školních zahradách za účelem sběru listí pro chov bource morušového (názorná školní ukázka jak vzniká hedvábí). Stromy byly často seřezávány, aby nedorostli do velkých rozměrů. Několik deformovaných jedinců můžeme najít u Benešovy školy v Černické ulici nebo naproti škole na rohu Tylovy ulice a ulice kadinála Berana. Velký soliterní morušovník stál na náměstí Míru, Bohužel v roce 1995 se vyvrátil a musel být odstraněn. Místo něj byl vysazen morušovník nový. V soukromých zahradách se nyní často vysazuje převislá forma bílého morušovníku (M.alba ´Pendula´). Můžeme jej například vidět přes plot u jednoho domu na Plzeňské cestě.

Ostrya – habrovec

V Plzni byl pokusně vysazen jeden exemplář habrovce habrolistého (Ostrya carpinifolia) v roce 1999 na náměstí Míru. Malý stromek podobný listem i borkou habru se pomalu, ale zdárně vyvíjí. Je možné již pozorovat i plodenství podobné chmelovým šišticím.

Paeonia – pivoňka

Vedle bylinných pivoněk existují i dřevité pivoňky. Bylo vyšlechtěno mnoho nádherných odrůd. Několik exemplářů je vysazeno v zahradě za Úřadem městského obvodu Plzeň 3.

Parrotia – parócie

Monotypní rod. Jediný zástupce parócie perská (P.persica) ve své domovině roste v Zakavkazí a severním Íránu. Jedná se o opadavý keř až menší strom příbuzný vilínu. Okrasný je svými na podzim do červena se barvícími listy a plátovitě odlupčivou borkou. V Plzni byla jedna parócie pokusně vysazena na podzim roku 2004 do Luftovy zahrady.

Paulownia – pavlovnie

V Plzni se nachází dva exempláře druhu pavlovnie plstnaté (P. tomentosa) ve spodní části Zahradní ulice. Stromy jsou nápadné svými velkými, katalpě podobnými listy a hlavně velkými fialovými zygomorfními květy. Přes zimu vytrvávají nápadné plstnaté květní pupeny a vejcovité kožovité tobolky.

Phellodendron – korkovník

V Plzni bylo nalezeno několik exemplářů korkovníku amurského (P. amurense). Dřevina je nápadná svojí korkovitou borkou, složenými listy a zapáchajícími černozelenými bobulemi. Dva staré exempláře rostou ve spodní části Lochotínského parku. Jeden stromek byl objeven ve vnitrobloku ulic Koterovská - Táborská - Jablonského - Habermannova. Řada mladších, mrazem poškozených korkovníků roste v arboretu Sofronka.

Pieris – Ericaceae

Jeden starý keř druhu pravděpodobně p. japonský (P. japonika) byl objeven v předzahrádce domu na Masarykově třídě v Doubravce.

Pinus – borovice

Velká sbírka borovic je v arboretu Sofronka. Díky působení zakladatele arboreta Ing. Karla Kaňáka se mnoho cizokrajných borovic dostalo i do města. V Zadních Skvrňanech v okolí ulic Waltrova a Pecháčkova můžeme překvapivě objevit mnoho jedinců vzácné borovice osinaté (P. aristata), která má jakoby pomoučené jehlice. Tyto borovice můžeme nalézt i před areálem učiliště na Karlovarské třídě nebo v sídlišti Bolevec. Do tohoto sídliště se dostala i zajímavá americká borovice pichlavá (P. pungens) nápadná ostnitými šiškami. V panelových sídlištích Severního předměstí, Doubravky, Slovan, Skvrňan a na Borech můžeme nalézt i několik druhů pětijehličných borovic (P. peuce, P. strobus, P. cembra) a tříjehličných borovic (P. ponderosa, P. jeffreyi). Vlivem známého českého lesníka profesora Sigmonda se můžeme v lesích kolem Plzně často setkat s cizokrajnými borovicemi, které on zkoušel v lesním hospodářství. V lese na Krkavci rostou skupiny borovice Banksovy (P. banksiana – má ohnuté rohlíčkovité šišky vytrvávající na stromě), borovice pokroucené (P. contorta – podobná borovici Banksově, ale má ostnité štítky šišek), borovice tuhé (P. rigida – nápadná kmenovými výmladky).

Platanus – platan

Platany jsou běžné strom v Evropských městech. I v Plzni se jim relativně dobře daří. Za povšimnutí stojí především staré a velké stromy. Dva nádherné platany můžeme spatřit ve Smetanových sadech. Velký je i platan v zahradě Pedagogické fakulty v sadech 5. května. Za posledních deset let bylo vysázeno několik desítek mladých platanů. Pokusně byly v roce 2003 vysazeny dva zakrslé platany s kulovitou korunou. Jeden stojí a bohužel pouze živoří u křižovatky ulic Budilova x Kovářská a druhý na nám. Gen. Piky.

Prunus – slivoň

Rod Prunus zahrnuje produkční hospodářské dřeviny, jako jsou třešně a višně, ale v okrasném zahradnictví je zastoupen především stovkami druhů tzv. sakur. Nejznámější druh sakury je Prunus serrulata ´Kanzan´. Tento poměrně velký strom s trychtýřovitou korunou a plnými růžovými květy roste na mnoha místech ve městě. Kanzany lemují ulici Edvarda Beneše, mnoho jich roste na Slovanech v okolí Jiráskova náměstí nebo Topolové ulice, v Doubravce tvoří uliční stromořadí v Železničářské ulici a jinde. V poslední době se postupně vyměňují dožívající sakury. Místo tradičních Kanzanů se sází jiné druhy sakur, např. v ulici U Bachmače byly vysazeny Prunus subhirtela ´Fukubana´, v Topolové ulici Prunus subhirtela ´Autumnalis Rosea´. Existují i úzce sloupovité sakury (Prunus serrulata ´Amanogava´). Těmi byla oživena ulice Na Jíkalce. Zajímavá převislá sakura (Prunus serrulata ´Kiku-shidare-sakura´) roste na náměstí Českých bratří. Vedle sakur se sází i plnokvěté třešně ptačí (Prunus avium ´Plena´). Můžeme je najít v kolmé spojce na ulici Slovanské údolí nebo v Divadelní ulici. Na podzim roku 2004 byla provedena obnova stromů v Habermannově parku[R4] v Doubravce. Byly zde použity právě plnokvěté třešně.

Ptelea – křídlatec

V Plzni se na několika místech vyskytuje křídlatec trojlistý (Ptelea trifoliata). Jsou to silně aromatické keře až nízké stromky 2-5 m vysoké. Nápadné jsou u nich plody – okrouhlé nažky s blanitým lemem podobné semenům jilmu. Jeden vetší exemplář roste v parčíku před ETD Škoda v Doudlevcích.

Pyrus – hrušeň

V poslední době bylo ve městě vysazeno množství okrasných hrušní. Například před školní jídelnou na náměstí Míru můžeme najít několik exemplářů hrušně Calleriovy (Pyrus calleriana ´Chanticlear´) nebo se často používá úzkokorunná odrůda hrušně obecné (Pyrus communis ´Beech Hill´). Ta roste v ulici Otýlie Beníškové nebo v ulici U Pumpy.

Quercus – dub

Nádherná cca 80 let stará alej mohutných dubů červených (Quercus rubra) pocházejících z Ameriky lemuje jednu stranu Schwarzovy ulice v úseku od Velké Hvězdy k Žižkově ulici. Asi nejstarší a největší dub červený roste v aleji před Doudleveckým hřbitovem. Několik mladých exemplářů bylo vysazeno u areálu vodárny v Malostranské ulici. Tam se můžeme setkat s dalším cizokrajným dubem bahenním (Quercus palustris). Velice nápadné jsou sloupovité pyramidální duby (Quercus robur ´Fastigiata´). Několik starších jedinců tohoto druhu roste v Borském parku. Zde se samovolně zmlazuje, takže v parku můžeme nalézt různě staré stromy s různým habitem od širokokorunných až po vysloveně jehlicovité jedince. Starší pyramidální dub roste před Západočeským muzeem. V současné době se často vysazují sloupovité duby jako náhrada za dožívající sloupovité topoly. Takto bylo obnoveno stromořadí v Žižkově ulici.

Robinia – trnovník

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) pochází ze Severní Ameriky. Tento exot s vonnými květy atraktivními pro včely byl často v Evropě vysazován na počátku 20.století na extrémních stanovištích především na suchých stráních, kde se nedařilo jiným způsobem založit dřevnatý porost. Časté jsou akátové porosty na železničních náspech, kamenitých stráních nad řekami nebo kolem komunikací. Vedle původního botanického druhu bylo vyšlechtěno mnoho okrasných odrůd. Nejčastěji se používá malokorunná nekvetoucí odrůda ´Umbraculifera´. Několik starých stromů této odrůdy dožívají kolem Zborovské nebo Masarykovy třídy. Sází se však i nové stromy - dosadba Masarykovy třídy, u zastávky trolejbusu U Práce, parkoviště před nákupními centry Macro, Interspar a jinde. Byl vyšlechtěn i sloupovitý akát, ten můžeme najít např. pod budovou pojišťovny Kooperativa v Zahradní ulici nebo na borech u sídla Keramiky. Existuje žlutolistý akát, ten byl pokusně vysazen v Luftově zahradě. Nádhernými fialovými květy se honosí akát srstnatý (Robinia hispida). Ten se v době květu prozradí na Slovanské třídě mezi Jugoslávskou a Suvorovovo ulicí nebo na Roudné ve strání nad pivovarskými studněmi.

Rubus – ostružiník

Ostružiníků existuje mnoho druhů. Chtěli bychom zmínit pouze zajímavě kvetoucí ostružiník vonný (Rubus odoratus). Všimneme si ho v době květu tedy v červnu a červenci v Lobezském parku kolem rybníčku a v Borském parku proti věznici.

Sophora – jerlín

V Plzni roste několik větších stromů jerlínu japonského (Sophora japonica). Snadno je nalezneme koncem července podle zlatožlutých hroznů květů podobných akátu například u budovy Pedagogické fakulty v sadech 5. května, v areálu plynáren na Zborovské třídě nebo u budovy lékařské fakulty na Lochotíně. Nově byly jerlíny vysazeny v Kopeckého sadech, Baarově a Zelenohorské ulici.

Staphylea – klokoč

Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata) je známý především svými tvrdými semeny schovanými ve dvojměchýřcích. Semena se používají jako korálky. Jinak není keř klokočí nijak nápadný. Není ani příliš rozšířen. Nalezli jsme pouze jeden velký keř v Českém údolí a několik exemplářů v soukromé zahradě v ulici Plzeňská cesta.

Ulmus – jilm

Po drastickém hynutí jilmů v druhé polovině dvacátého století vlivem trachomykózní choroby nazvané grafióza jilmů zůstalo na území města Plzně jen několik starých jedinců jilmu vazu (Ulmus laevis) – např. pod divadlem v sadech Pětatřicátníků, u Muzea v Šafaříkových sadech, ve Štruncových sadech v aleji Kilometrovka nebo v Lobzích proti Seleziánskému středisku. Další zajímavý domácí druh vyskytující se v Plzni je jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia). Tento menší stromek s nápadnými korkovými lištami na větvích se vyskytuje především kolem Lochotínské ulici a v Lochotínském parku. Pěkný exemplář stojí u Lochotínského pavilonku. V současné době se sází kříženci odolní vúči grafióze. Byly založeny nové jilmové aleje například na Borských polích v ulici U letiště nebo v Radčicích v Jilmové ulici

 Ani v plné verzi tohoto článku však určitě nejsou uvedeny všechny zajímavé dřeviny, které se v Plzni vyskytují. Mnoho vzácných stromů a keřů zůstává utajeno v soukromých zahradách a nepřístupných vnitroblocích nebo prostě ušlo naší pozornosti.

Použitá literatura:

- Štěpán V., Pěstované a okrasné druhy dřevin in Sofron J. ed Nesvadbová Flóra a vegetace města Plzně, s. 150-178, Západočeské muzeu, Plzeň 1997.

- Koblížek J., Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků, Freedom DTP studio a nakladatelství SURSUM, 2000.

- Hurych V., Okrasné dřeviny pro zahrady a parky,Květ nakladatelství Čas, Praha 1996

Fotografie:

Autor všech fotografií Petr Kuták. Fotografováno v lednu 2004 a v lednu 2005.