Co pamatují stromy?

Do města zavítalo jaro. Přestože lidé mají letos jiné starosti, stromy vykvetly a vyrašily. Dřeviny žijí mnohem déle než lidé. Zasadíme-li strom, vidíme jej růst a dospívat, ale většinu z nich už neuvidíme stárnout. To mne přivedlo k zamyšlení, kolika krizových situací jsou staré stromy, pod jejichž korunami chodíme v parcích a ulicích našeho města asi svědky. Začetla jsem se do Kroniky městských sadů, kterou sepsal dlouholetý vedoucí správy zeleně v Plzni pan Valentin Čoček (Dějiny sadů města Plzně I., II. 1924, 1938) a našla tam zajímavé informace.

Již v roce 1910 byly vysázeny lípy na Chodském nebo Husově náměstí. Zbyli z nich jen ojedinělí dnes již dožívající jedinci. V roce 1914 bylo zahájeno zakládání Borského parku a to výsadbou dvouřadých lipových alejí od vstupů a promenády okolo oválné louky. V roce 1915 byly na hlavní promenádě vysazeny dvě lípy - lípa Husova (vysazena 18. 4. 1915 na paměť 500 výročí mistrovy smrti) a Mickiewiczova (vysazena 22. 4. 1915 polskými dětmi na památku polských uprchlíků, kteří pobývali v Plzni). Jsou dodnes označeny kamennými tabulkami (viz foto č. 1). Ve stejném roce (1915) bylo vysazeno 25 platanů v ulici V Bezovce, z původních stromů zbyly jen 2 ks. Jedná se o dřeviny s rozložitou korunou, a protože jde o ulici s provozem trolejbusů, jsou jejich koruny pravidelně upravovány řezem takzvaně „na hlavu“, (způsob, který naši předkové často využívali). Jejich mohutné kmeny dávají tušit, že stromy hodně pamatují. V roce 1917 na žádost občanů vysadila městská správa 8 ks jírovců (lidově kaštany) v Rybářské ulici (viz foto č. 2), do dnešních dnů z nich zbyly dva stromy, dodnes kvetou a dávají kaštany. V roce 1923 zmiňuje kronika výsadbu 26 kusů platanů U Panského mlýna (sady 5. května, u Hotelu Marriot a VZP), dnes na místě najdeme pouze dva z nich, zato krásné, košaté stromy (viz foto č. 3). V letech 1924 -1925 byly vysazovány dvou až čtyřřadé aleje lip podél promenádních cest k soutoku Radbuzy a Mže (Štruncovy sady, viz foto č. 4), stalo se tak po dokončení regulace obou řek. Dnes se můžeme procházet v jejich příjemném stínu. Ve stejné době (kolem roku 1925) byla vysazována také stromořadí v nově vznikajících zahradních čtvrtích. V Bezovce to byly například ulice Mánesova (lípy), Hruškova (katalpy, viz foto č. 5 ), Družstevní (javory), na Slovanech ulice Zahradní, Olšová, Javorová…

Také stromy mají svoje pohromy. V kronice se například dočítáme, že v prvních letech (po roce 1875) po založení parku ve Štruncových sadech velkou část mladých stromů a parkových úprav zničila povodeň a valící se ledy. V roce 1920 vymlela stromy při Lochotínské ulici velká voda, naopak rok 1921 byl velmi suchý a proto nepříznivý výsadbám dřevin a sadovým úpravám vůbec. Katastrofální důsledky měla na dřeviny mrazivá zima 1928/29. Tehdy uhodily mrazy kolem 20 stupňů pod nulou již v prosinci a několik dalších mrazových vln, kdy teplota klesla ještě níž, během zimy následovalo. Tehdy pomrzla v Plzni většina ovocných stromů, ale také velké množství platanů, jerlínů a akátů.

V šedesátých letech minulého století zdecimovala v celé Evropě populaci jilmů (rod Ulmus) houbová choroba „grafioza jilmů“ (protože se poprvé objevila v Nizozemí též „Holandská nemoc“). Nevyhnula se ani Plzni, uschla většina jilmů v parcích i ulicích. Pouze pár jedinců dokázalo přežít. Jeden z nich stále roste u Velkého divadla, kde byl nedávno svědkem stavební úpravy veřejného prostoru (2015). Jilm horský (Ulmus glabra) o obvodu kmene 80 cm, vysoký 22 m, rostoucí u parkové cesty na začátku Šafaříkových sadů je pravděpodobně posledním pamětníkem mlýnské strouhy před zasypáním (viz foto č. 6). Je pozůstatkem stromořadí, které doprovázelo strouhu od královského jezu až ke střelnici.

Škůdce dalších oblíbených stromů klíněnku jírovcovou, která se k nám rozšířila z jižní Evropy a způsobuje předčasný opad listů jírovce, známe všichni.

Stromy lidé ve svém okolí vysazují odedávna, protože je jim v jejich blízkosti dobře. Stromy ve městě pomáhají udržet příznivé klima, zvlhčují a ochlazují vzduch, tlumí hluk a zachycují prach. Navíc uspokojují naše estetické cítění. To si uvědomujeme právě teď na jaře, kdy stromy začínají kvést a odívat se svěží zelení listů.
 

     
foto 1 - Borský park, pamětní lípa1915                           foto 2 - Rybářská ulice, jírovce

     
foto 3 - sady 5.května, platany                                        foto 4 - Štruncovy sady, lipové aleje

     
foto 5 - Hruškova ulice, katalpy                                       foto 6 - Šafaříkovy sady, jilm

Text: Ing. Irena Tolarová
Fotografie: Ing. Petr Kuták